SOUHRNNÉ HODNOCENÍ REGIONÁLNÍCH ROZDÍLŮ
 Jednoznačné a všeobecně platné vymezení problémových oblastí v rámci Libereckého kraje, do kterých by měla cíleně směřovat pomoc, není jednoduchým úkolem. Publikace Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000 až 2005 nám nabízí jeden z možných pohledů na kraj z různých hledisek. Nesnaží se však o fixní nebo nevyvratitelné vymezení slabých nebo silných regionů kraje. Opírá se o existující, zdůrazněme, že omezenou informační základnu, v rámci které se snaží podat co nejobjektivnější pohled na danou problematiku, a to bez možnosti zahrnutí dalších, statisticky nepodchycených jevů. Po znázornění obcí podle jejich bodových zisků za každou oblast jednotlivě i v konečném pořadí za všechny oblasti do kartogramů, které by nám pomohlo odhalit ucelenější územní celky, bylo zjištěno, že z hlediska regionálních rozdílů nedošlo k jednoznačnému (jasně vymezenému) územnímu sloučení. V celkovém pohledu tedy nemůžeme konkretizovat geograficky ohraničená území, která jsou jen špatná nebo jen dobrá. Každá sledovaná oblast má tak svá problémová území, která se logicky nemusí nutně vzájemně shodovat. I přesto se při znázornění tří závěrečných intervalů s nejnižšími bodovými zisky do souhrnného kartogramu projevilo určité menší územní seskupení obcí. Především se jedná o obce na sever od Frýdlantu, Cvikovsko, západní i severní Českolipsko a střední část okresu Semily. Závěrečné hodnocení však neukázalo na rozsáhlejší ucelená problémová území v jižní části okresů Liberec a Jablonec nad Nisou, kde jsou postižená území spíše jednotlivě rozdrobena. Do postižených oblastí, které jsou vymezeny třemi nejhoršími intervaly, spadá 99 obcí Libereckého kraje (tj. 46,05 % z celkového počtu obcí), které zaujímají 30,67 % území kraje a ve kterých žije 8,55 % jeho obyvatel. Jedná se tedy především o území s nižší hustotou osídlení. Naopak jako nejlépe hodnocené obce a území vyplývající ze souhrnného hodnocení jsou soustředěna do oblastí s vyšším stupněm urbanizace, města jako je Liberec a jeho severní okolí, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Turnov a Jilemnice, ale i další města. Silná území také nacházíme na východ od České Lípy, na hranici okresů Liberec a Jablonec nad Nisou nebo severní části okresu Semily. Celkově se jedná o 116 obcí, které spadají do 3 intervalů s nejvyšším bodovým ohodnocením. Z hlediska rozlohy zaujímají tyto obce 69,33 % území kraje a zdejší vývoj ovlivňuje život 91,45 % obyvatel kraje.
Z demografického pohledu existují v Libereckém kraji relativně ucelená území, která se s problémem vývoje obyvatelstva potýkají mnohem více než jiné části kraje. Především se jedná o jihozápadní a severovýchodní oblast okresu Česká Lípa, několik obcí severně od města Frýdlant a východní část okresu Liberec. Výjimkou není ani severní část jablonecka a semilska. Tato demograficky nepříznivě se vyvíjející území tvoří 75 obcí o celkové rozloze 36,21 % kraje, ve kterých žije 12,50 % obyvatel kraje. Opatření, která by zlepšila situaci v těchto regionech není možné jednoznačně specifikovat. Opět se zde projevuje provázanost demografie s ostatními oblastmi lidského konání. Porodnost a tím i přirozený přírůstek obyvatelstva, ale i migraci ovlivňuje sociální situace lidí v dané lokalitě. Ta je v přímé souvislosti s lokální úrovní ekonomiky – především pak nabídkou pracovního trhu nebo bytovou situací. Vedle těchto zmíněných indikátorů kvality života existují i mnohé další neméně důležité jako např. zajištění kvalitní dopravní obslužnosti, kvalitního systému zdravotní i sociální péče, dostatek vzdělávacích institucí, dobré životní prostředí apod. Jediným řešením je tak pouze komplexní pohled zahrnující opatření, která budou směřovat do všech oblastí života a která budou vycházet nejen z podnětu místních samospráv, ale stanou se prioritami také v celorepublikovém měřítku. 
Spojujícím a charakteristickým rysem sociálně nepříznivých regionů je vyšší podíl nezaměstnaných osob, především pak dlouhodobě. Tento jev velmi úzce souvisí s nedostatečně fungující dopravní obslužností, která není schopna vyhovět potřebám místních obyvatel, kteří musí za zaměstnáním, vzděláním nebo zdravotní péčí dojíždět do vzdálenějších větších měst. Problematická je také situace týkající se úrovně bydlení a výstavby (vybavenost, rozloha a stáří bytů, nízký počet dokončených bytů apod.). Nápravná opatření jsou evidentní, ale leckdy je není možné v konfrontaci s realitou nebo administrativní zátěží uskutečnit. Patří sem podpora vzniku, rozvoje a investic malých a středních podniků s důrazem na růst zaměstnanosti v problémových regionech. S tím souvisí podpora vzniku a rozšiřování nabídky dalšího vzdělávání. Pokud budou mít lidé pracovní příležitosti, pravděpodobně dojde také k rozvoji bydlení, který by měl být také podporován. Zároveň nebude docházet k vylidňování a hospodářskému zaostávání malých a menších sídel. Neméně důležité je zkvalitnění a rozvoj zdravotních a sociálních služeb. Na zajištění dopravní obslužnosti ve všech typech osídlení by se měly podílet hlavně kraje a samotné obce tím, že by intenzivněji spolupracovaly na tvorbě plánu dopravní obslužnosti. V rámci ekonomické oblasti nacházíme větší koncentraci hospodářsky slabších území v západní a severní části okresu Česká Lípa, dále vytvářejí pomyslný centrální pás napříč semilským okresem, shlukují se také na Frýdlantsku a východě okresu Jablonec nad Nisou. Do tří skupin s nejnižším bodovým ziskem bylo zařazeno 109 obcí kraje. Z celkové krajské výměry představují tyto obce 50,40 % a na tomto území je koncentrováno 23,55 % obyvatel kraje. Společným znakem hospodářské nerovnováhy v jednotlivých obcích je nepříznivé podnikatelské prostředí, které se projevuje v nízkém podílu osob s podnikatelským oprávněním nebo nedostatkem větších zaměstnavatelů. Tato negativa se následně odráží ve vysokém počtu osob dojíždějících za prací do jiných příznivějších regionů, ale také v nižších příjmech do rozpočtů obcí, nižší daňové výtěžnosti apod. Nedostatečné finanční zdroje v rozpočtu obce představují pro obec možnou budoucí hrozbu v podobě rostoucí míry zadluženosti. Zemědělskou činnost v některých obcích omezuje výrazný podíl tzv. LFA oblastí (tj. méně příznivých oblastí). Příležitostí pro většinu zmíněných obcí je ovšem vysoký potenciál cestovního ruchu. Jistou cestou ke zlepšení hospodářského života v postižených obcích je podpora místního podnikatelského prostředí. Možnost pro rozvoj podnikatelských aktivit nabízejí (i přes možný negativní dopad na životní prostředí) např. opuštěné nebo narušené průmyslové i neprůmyslové objekty (brownfields). Cílem by pak měla být snaha o jejich revitalizaci a následné využití. Dále by se v těchto lokalitách měli zaměřit na podporu podnikání v cestovním ruchu, a to směrem ke zlepšení infrastruktury nabízených služeb.  Poslední oblastí, kterou jsme se v analýze zabývali, bylo životní prostředí. Ani v tomto případě se v podstatě nedá hovořit o vytvoření kompaktně působících území. Jeden společný prvek zde však nalézt můžeme – většina obcí s horším stavem životního prostředí se soustředí v okolí velkých okresních měst, tj. Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily a dalších měst jako je Cvikov, Železný Brod, Jilemnice. Několik postižených obcí nalezneme i kolem města Turnov, Jablonec nad Jizerou nebo Doksy. Celkem se pak jedná o 104 obcí, jejichž úhrnná rozloha představuje 30,33 % výměry kraje a na které žije 11,38 % všech obyvatel kraje. Mezi problematické okruhy spojující tyto obce patří především nedostatečná, zastaralá nebo neexistující technická infrastruktura v podobě plynofikace a napojení na kanalizaci. Místní obyvatelé při dojížďce za prací častěji využívají ekologicky méně přijatelný automobil. Ekologická stabilita krajiny je zatížena vyšším výskytem ploch s negativním vlivem na životní prostředí. V průměru vydávají tyto obce relativně dostatek finančních prostředků na ochranu a tvorbu životního prostředí. Z pohledu životního prostředí je pozitivem nižší výskyt průmyslových zón nebo zón brownfields. Důraz při řešení této problematiky v daných obcích by měl být kladen zejména na rozšíření a rekonstrukci kanalizačních systémů a čištění odpadních vod. Rozšiřování plynofikace je však omezeno finančními možnostmi obyvatel, tj. vytápění plynem je jednou z dražších alternativ. Zároveň se rozvoj a zkvalitňování technické infrastruktury odvíjí také od možností rozpočtů jednotlivých obcí. Ekologická stabilita krajiny by měla být posílena realizací krajinotvorných opatření (např. regulace nepřiměřeného růstu městských aglomerací spojená s regulací množství záborů půdy). Bez návaznosti na použité ukazatele by se ochrana životního prostředí všeobecně měla zaměřit na ochranu ovzduší v podobě snižování emisí, odstraňování starých ekologických zátěží a na opatření k ochraně území před živelnými pohromami a haváriemi. Důležitým prvkem je také šetrné využívání přírodních zdrojů (voda, půda apod.) a ochrana a péče o významné přírodní lokality. Své místo má určitě také environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta. Tab. 18 Četnost obcí, počet obyvatel a rozloha k 31. 12. 2005 podle stanovených intervalů Tab. 19 Souhrnné hodnocení obcí Libereckého kraje Tab. 20 Seznam obcí podle závěrečných intervalů a pořadí |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
