Z tohoto důvodu byl výběr ukazatelů limitován. Do analýzy tak nakonec vstoupily ukazatele, jejichž povaha je do jisté míry rozdílná a charakterizuje vesměs pouze krajinný ráz území, což může způsobit určitou nejednoznačnost výsledků. Zároveň tak může být ovlivněno umístění některých obcí, ke kterému by při dostatečně široké datové základně nedošlo. To současně nebude možné podat jednoznačné a všeobecně platné závěrečné hodnocení této části analýzy.

V souvislosti s výše zmíněnými omezeními byly pro účely analýzy životního prostředí v obcích vybrány následující ukazatele:

• ŽP1 Podíl výdajů do životního prostředí na celkových výdajích v letech 2001 – 2005 (%)
• ŽP2 Podíl trvale obydlených domů napojených na plyn k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP3 Podíl trvale obydlených domů připojených na kanalizační síť k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP4 Podíl zeleně na ostatní ploše v roce 2005 (%)
• ŽP5 Podíl neplodné půdy na ostatní ploše v roce 2005 (%)
• ŽP6 Ekologická stabilita krajiny v roce 2005
• ŽP7 Změna výměry ploch s převážně pozitivním a převážně negativním vlivem na životní prostředí v letech 1994 – 2005
• ŽP8 Podíl dojíždějících využívajících k cestě do zaměstnání veřejnou dopravu - vlak nebo autobus na celkovém počtu dojíždějících k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP9 Podíl dojíždějících využívajících k cestě do zaměstnání individuální dopravu – automobil na celkovém počtu dojíždějících k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP10 Podíl vyjíždějících využívajících k cestě do zaměstnání veřejnou dopravu - vlak a autobus na celkovém počtu vyjíždějících k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP11 Podíl vyjíždějících využívajících k cestě do zaměstnání individuální dopravu – automobil na celkovém počtu vyjíždějících k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP12 Podíl dopravních ploch na celkové rozloze v roce 2005 (%)
• ŽP13 Podíl silnic z dopravních ploch v roce 2005 (%)
• ŽP14 Investiční příležitosti – brownfields, průmyslové zóny - greenfields

• vzájemná přímá korelace mezi podílem trvale obydlených domů napojených na plyn a podílem trvale obydlených domů připojených na kanalizační síť (0,46),
• vzájemná nepřímá korelace mezi podílem dojíždějících využívajících k dopravě veřejnou dopravu a podílem dojíždějících využívajících k cestě do zaměstnání individuální dopravu (-0,50),
• vzájemná nepřímá korelace mezi podílem vyjíždějících využívajících k dopravě veřejnou dopravu a podílem vyjíždějících využívajících k cestě do zaměstnání individuální dopravu (-0,41).

Podíl trvale obydlených domů napojených na plyn koreluje nepřímo s hustotou obyvatelstva (hodnota korelačního koeficientu 0,50) a prostřednictvím tohoto ukazatele také s počtem spojů zajištěných veřejnou dopravou v sobotu (0,46).

Vzájemná přímá i nepřímá vazba existuje také mezi ukazatelem vyjadřujícím podíl trvale obydlených domů připojených na kanalizační síť a:

• hustotou obyvatelstva (0,49),
• dostupností zdravotní péče (0,41),
• potenciálem cestovního ruchu (0,43),
• podílem vyjíždějících dětí ve věku 6 – 14 let na celkovém počtu vyjíždějících žáků, studentů a učňů (-0,45) a
• souhrnným indexem úrovně bydlení (0,46).

• potenciálem cestovního ruchu (0,41),
• bonitou zemědělské půdy (-0,66) a
• podílem výměry méně příznivých oblastí na celkové výměře (0,53).

Podíl dopravních ploch na celkové výměře koreloval s:

• hustotou obyvatelstva (0,56),
• ukazatelem úrovně vzdělání obyvatelstva 15letého a staršího (0,41) a
• indexem strukturálního postižení na venkově a v zemědělství (-0,42).

		Minimum	Maximum	Medián	Průměrná hodnota	Optimum
ŽP1	hodnoty	bez výdajů	50,40	5,30	7,30	maximum
	obec	Vlastiboř	Jindřichovice pod Smrkem	Oldřichov v Hájích	x
ŽP2	hodnoty	bez napojení	92,31	4,55	17,97	maximum
	obec	28 obcí	Dalešice	Soběslavice	x
ŽP3	hodnoty	bez připojení	95,95	9,58	20,23	maximum
	obec	74 obcí	Sosnová	Studenec	x
ŽP4	hodnoty	bez zeleně	34,42	0,68	2,46	maximum
	obec	46 obcí	Všeň	x	x
ŽP5	hodnoty	0,70	64,32	17,73	21,01	minimum
	obec	Pěnčín (okres Liberec)	Radčice	Horní Branná	x
ŽP6	hodnoty	-90,77	49,46	-8,80	-8,50	maximum
	obec	Svijany	Harrachov	Hodkovice nad Mohelkou	x
ŽP71)	hodnoty	x	x	x	x	x
	obec
ŽP8	hodnoty	bez dojíždějících	98,84	35,46	35,18	maximum
	obec	12 obcí	Líšný	Příšovice	x
ŽP9	hodnoty	bez dojíždějících	100,00	47,06	47,89	minimum
	obec	Vrchovany, Zdislava	Bystrá nad Jizerou, Syřenov	x	x
ŽP10	hodnoty	6,63	80,41	51,43	50,09	maximum
	obec	Janov nad Nisou	Svor	Ždírec	x
ŽP11	hodnoty	25,70	95,45	43,01	44,02	minimum
	obec	Rychnov u Jablonce n. N.	Slunečná	Doksy	x
ŽP12	hodnoty	0,74	10,04	3,55	3,93	minimum
	obec	Hejnice, Bedřichov	Stráž nad Nisou	Černousy	x
ŽP13	hodnoty	8,08	73,23	29,25	30,48	minimum
	obec	Nový Oldřichov	Paceřice	Mníšek	x
ŽP14	hodnoty	ne	ano	x	x	minimum
	obec	161 obcí	54 obcí 2)

Výsledné průměrné bodové zisky vykazují víceméně rostoucí tendenci směrem k obcím s nejvyšším bodovým ziskem a stejně tak vymezují slabé a silné stránky jednotlivých obcí v návaznosti na použité ukazatele.

Přírodní podmínky jsou jedním z hlavních faktorů, které určují funkční využití území. Jednotlivé prvky, které přírodní prostředí tvoří, vymezují kvalitu našeho životního prostředí a mají rozhodující vliv na lokalizaci dílčích aktivit, jako je např. cestovní ruch.
 
Tab. 15 Vymezení intervalů a intervalová četnost obcí podle ukazatelů za oblast životního prostředí
 
Oblast životního prostředí je oblastí, kterou ovlivňuje – samozřejmě vedle oblastí ostatních – především oblast ekonomická a činnosti s ní související (jako je např. rozvoj průmyslu a podnikání). Téměř veškeré záměry a kroky posilující ekonomiku regionu mohou mít negativní dopady na životní prostředí. Tyto dopady pak mohou mít charakter dočasný (např. fáze výstavby nových průmyslových nebo obytných zón apod.) nebo trvalý (zvýšení automobilové dopravy, problematika produkce a likvidace odpadů atd.). V této souvislosti tedy můžeme polemizovat s tvrzením, zda vyšší úroveň ekonomiky vede k nižší úrovni ekologie. Tato myšlenka jistě neplatí obecně, ale nelze ji ani zavrhovat. I v rámci naší analýzy se tato nepřímá úměrnost objevuje, a to jak v případě malých tak i větších obcí. Dalším rozhodujícím faktorem může být vzdálenost obce od spádového městského centra. Zde často platí, že čím je obec od centra vzdálenější, tím lepší má podmínky v oblasti životního prostředí a horší podmínky v oblasti ekonomické (nižší nabídka pracovních příležitostí apod.) a naopak. I toto tvrzení však nutně nemusí platit v každém případě.
 
Tab. 16 Průměrné bodové zisky ukazatelů podle souhrnného intervalového rozdělení za oblast životního prostředí

Česká republika přijala v roce 2004 dva dokumenty významné pro směrování politiky životního prostředí v následujících letech – Státní politika životního prostředí do roku 2010 a Strategie udržitelného rozvoje ČR. Smyslem této strategie je omezit nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi sociálním, ekonomickým a environmentálním pilířem rozvoje společnosti. Vychází ze skutečnosti, že v souladu s naším vstupem do EU bude ochrana životního prostředí vyžadovat nákladné investice v oblasti ochrany ovzduší, povrchových a podzemních vod, nakládání s odpady apod. Výrazná část těchto investic se pak logicky dotkne i politiky regionálního rozvoje, a to vzhledem k zaměstnanosti a rozvoji regionů.

V hodnocení životního prostředí se nejlépe umístily obce, které získaly 60 a více bodů. Z hlediska rozlohy zaujímají 13,02 % území kraje a žije v nich 25,15 % obyvatel kraje. Většinou se jedná o obce z okresu Liberec (7 obcí – Lázně Libverda, Mníšek, Raspenava, Chotyně, Bílý Potok, Hejnice a Jindřichovice pod Smrkem). Následují 4 obce z okresu Česká Lípa (Česká Lípa, Doksy, Svor a Polevsko), 3 obce z jablonecka (Jiřetín pod Bukovou, Tanvald a Jablonec nad Nisou) a semilsko reprezentuje Harrachov.

Tato skupina obcí získala nadprůměrný bodový zisk prakticky ve všech ukazatelích. Výjimkou je pouze vyšší pravděpodobnost existence průmyslové zóny nebo zóny typu brownfields, což ovlivnila zejména velká města jako Tanvald, Česká Lípa a Doksy a pak obec Jindřichovice pod Smrkem. Z hlediska krajinného rázu u většiny obcí převažují plochy s pozitivním vlivem na životní prostředí, tj. lesy, vodní plochy, zahrady, sady, louky a pastviny, zeleň apod., o čemž svědčí relativně vysoké hodnoty indexu ekologické stability krajiny. Pokud obyvatelé těchto obcí vyjíždějí nebo dojíždějí za prací, využívají k tomu hlavně veřejnou dopravu. Do oblasti životního prostředí za období 2001 – 2005 v průměru tyto obce investovaly okolo 9 % svých celkových výdajů – výrazně nadprůměrně investovala do životního prostředí obec Jindřichovice pod Smrkem (50,40 % celkových výdajů).

Skupinu s 50 – 54 body tvořilo 57 obcí, přestože se jednalo o druhou nejpočetnější skupinu, nedotýkala se tak velkého území a počtu obyvatel jako skupina předcházející. Zahrnovala 25,42 % území a 14,56 % obyvatel kraje a jednalo se tedy většinou o menší obce. V porovnání s ostatními skupinami dosáhla nejmenší průměrné bodové hodnoty v případě výdajů do životního prostředí (průměrná investice v úhrnu za obce a období 2001 – 2005 činila 6,47 % z celkových výdajů), naopak nejvyšší bodové hodnoty v případě změn výměry ploch v letech 1994 – 2005 (využití půdy). Ve srovnání s rokem 1994 se zde obecně projevovaly tendence k růstu výměry ploch s pozitivním vlivem na životní prostředí. Problematická je oblast úrovně technické infrastruktury – a to hlavně v případě nedostatečně rozvinuté plynofikace obcí. Ekologická stabilita krajiny v roce 2005 byla negativně ovlivněna pravděpodobně také vyšším výskytem neplodné půdy v daných obcích.

Do další skupiny s bodovým ziskem mezi 45 – 49 body patří 58, tj. nejvíce, obcí. Stejně jako u předcházející skupiny jde o malé obce, což dokládá i jejich úhrnná rozloha (18,82 % rozlohy kraje) a počet obyvatel (8,01 %). Pro malé obce je typická především horší kvalita technické infrastruktury, a to jak v případě napojení na plyn, tak napojení na kanalizační síť. Dojíždějící osoby častěji využívají k dopravě automobil než veřejnou dopravu, což souvisí s kvalitou dopravní obslužnosti. Výrazně nadprůměrný je bodový zisk za nízký výskyt průmyslových zón nebo ploch brownfields.

Třicet tři obcí v předposlední skupině získalo 40 až 44 bodů. Zahrnuté obce se podílely z 9,65 % na krajské rozloze, podíl na počtu obyvatel pak činil 2,75 %. Většina ukazatelů získala podprůměrné bodové zisky. Výjimkou byly výdaje do životního prostředí (v průměru za období 2001 – 2005 činily tyto výdaje 8,74 % všech výdajů a významně se na tomto výsledku s 38,16 % podílela obec Paceřice), podíl dopravních ploch, neexistence průmyslových zón a nízký počet objektů označených jako brownfields v obcích. V případě dojížďky a vyjížďky obyvatel u většiny obcí převažuje jako dopravní prostředek automobil.