SOUHRNNÉ HODNOCENÍ EKONOMICKÉ OBLASTI

 

 
ilustrační obrázekAnalýza ekonomických úrovní obcí a jejich vzájemné porovnávání mezi sebou je základním východiskem pro snižování rozdílů mezi obcemi a regiony. Paralelně můžeme spatřovat úzkou vazbu mezi hospodářskou situací a sociálními a ekologickými aspekty. Hodnocení obcí Libereckého kraje z pohledu ekonomického vývoje je odrazem souhrnných bodových zisků za jednotlivé ukazatele, které byly pro tuto oblast vybrány.

Zobrazení ekonomické situace obcí a měření jejich ekonomických rozdílů předpokládá především dostatek dat a informací. Na této úrovni jsou ekonomické problémy lépe poznatelné, je možno je velmi konkrétně definovat a hledat relativně rychlé a účinné cesty k jejich řešení. Pro tuto úroveň je však obtížné získat vše potřebné v současné nabídce informačních zdrojů, proto jsou některé ukazatele k dispozici opět pouze ze sčítání lidu, domů a bytů, které naposledy proběhlo v roce 2001. Stále platí zásada, že čím je území menší (regionální úroveň NUTS se snižuje), tím je obtížnější získat informace relevantní za dané území. Ekonomická výkonnost a konkurenceschopnost území jsou významnými faktory rozvoje tohoto území, přitahují investice, přičemž charakteristickým rysem je lokalizace firem. Růst ekonomiky v regionech a obcích nepřináší jen nová pracovní místa a zvýšení životní úrovně obyvatel, ale také zajišťuje nezbytné zdroje pro udržení a zvýšení standardů v sociální oblasti.

Ukazatelé za ekonomickou oblast:

Konečný seznam ukazatelů byl zvolen s přihlédnutím k vypočteným korelačním koeficientům, na jejichž základě byl vzhledem k silné závislosti vyřazen jeden z ukazatelů. Při tom bylo pohlíženo na jejich schopnost zachytit a interpretovat sledovaný jev. Na základě tohoto argumentu byly v seznamu ekonomických indikátorů i přes silnou nepřímou korelaci ponechány tyto ukazatelé:
  • bonita zemědělské půdy a podíl výměry méně příznivých oblastí (LFA) na celkové výměře, kde koeficient korelace dosahuje hodnoty -0,83.
Vymezení LFA vyplývá z kritérií daných Nařízením Rady (ES) č. 1257/1999, které jsou blíže rozebrány v kapitole 3.3 Definice a popis statistických ukazatelů za ekonomickou oblast. Dostáváme tak ucelený pohled na území z hlediska dílčích měřítek, např. nadmořské výšky, výnosnosti půdy, hustoty obyvatelstva a podílu pracujících v zemědělství. Bonita zemědělské půdy určuje průměrnou úřední cenu zemědělské půdy. Ukazatelé se tak navzájem významově doplňují a umožňují nám například sledovat vliv vymezení LFA na cenu zemědělské půdy.

U ukazatele daňová výtěžnost na 1 000 obyvatel existuje přímá závislost s:

  • počtem obsazených pracovních míst na 1 000 zaměstnaných osob (koeficient korelace 0,44),
  • příjmy z daní fyzických osob na 1 000 obyvatel (0,47),
  • potenciálem cestovního ruchu (0,41).
Tab. 11 Charakteristiky úrovně ukazatelů za ekonomickou oblast
Minimum
Maximum
Medián
Průměrná
hodnota
Optimum
E1 hodnota
51,12
98,31
87,50
86,92
minimum
obec
Harrachov
Kvítkov
Tanvald
x
E2 hodnota
191,78
2 538,46
603,35
680,29
maximum
obec
Radčice
Hamr na Jezeře
Kunratice
x
E3 hodnota
18,04
157,89
62,15
65,31
maximum
obec
Ralsko
Blatce
Velenice
x
E4 hodnota
bez zaměstnavatele
52,46
13,28
14,35
maximum
obec
10 obcí
Polevsko
Osečná
x
E5 hodnota
bez subjektu
7,69
0,72
0,90
maximum
obec
90 obcí
Kvítkov
x
x
E6 hodnota
bez zaniklého subjektu
350,00
37,89
41,97
minimum
obec
10 obcí
Holenice
Desná
x
E7 hodnota
4 337,59
14 485,80
6 413,69
6 727,52
maximum
obec
Holenice
Paseky nad Jizerou
Žďárek
x
E8 hodnota
893,24
7 881,69
1 676,60
1 872,99
maximum
obec
Blatce
Proseč pod Ještědem
Desná
x
E9 hodnota
bez dluhové služby
69,86
0,26
5,28
minimum
obec
102 obcí
Rokytnice nad Jizerou
Český Dub
x
E10 hodnota
bez kapitálových výdajů
68,77
21,82
25,06
maximum
obec
Janovice v Podj., Vrchovany
Horní Libchava
Benecko
x
E11 hodnota
9,09
68,75
36,00
36,19
maximum
obec
Pertoltice
Loužnice
Rokytnice nad Jizerou
x
E12 hodnota
0,82
3,26
1,92
1,94
maximum
obec
Velký Valtinov
Harrachov
x
x
E13 stupeň
0
3
2
1,54
minimum
obec
21 obcí
27 obcí
x
x
E14 stupeň
0
5
3
2,90
minimum
obec
5 obcí
16 obcí
x
x
E15 hodnota
23
226
59
66,61
maximum
obec
Čtveřín
Jablonec nad Nisou
x
x
E16 hodnota
0,71
9,33
3,02
3,50
maximum
obec
Kryštofovo Údolí
Svijany
Klokočí
x
E17 hodnota
oblast není zařazena do LFA
100,00
x
71,19
minimum
obec
56 obcí
151 obcí
x
x
E18 hodnota
bez výstavby bytů v rodinných domech
100,00
75,00
61,25
maximum
obec
29 obcí
60 obcí
x
x
 
Podíl osob denně vyjíždějících do zaměstnání na celkovém počtu vyjíždějících do zaměstnání koreluje s ukazatelem vyjadřujícím potenciál cestovního ruchu. U této dvojice ukazatelů vychází nepřímá závislost -0,46.

Silnější korelace můžeme nacházet mezi ukazateli napříč jednotlivými analyzovanými oblastmi. Výsledky korelace současně svědčí o těsné spjatosti ekonomického vývoje s vývojem demografickým, sociálním a vývojem kvality životního prostředí. Zdánlivá rozdílnost sledovaných jevů může poukazovat na fakt, že pozitivní vývoj jednoho indikátoru může mít negativní dopad do jiných oblastí a naopak.

Mírná lineární závislost byla zjištěna u ukazatele potenciál cestovního ruchu s následujícími ukazateli:

  • hustota obyvatelstva (hodnota korelačního koeficientu 0,48 vyjadřuje přímou závislost),
  • dostupnost zdravotní péče (přímá závislost s hodnotou koeficientu korelace 0,45),
  • počet spojů zajištěných veřejnou dopravou v sobotu (přímá závislost 0,57)
  • podíl vyjíždějících dětí ve věku 6 – 14 let na celkovém počtu vyjíždějících žáků, studentů a učňů (nepřímá závislost -0,46),
  • podíl trvale obydlených domů připojených na kanalizační síť (korelační koeficient 0,43 vykazuje přímou závislost),
  • ekologická stabilita krajiny (přímá závislost 0,41).
Další závislosti:
  • index strukturálního postižení na venkově a v zemědělství nepřímo koreluje s podílem dopravních ploch na celkové rozloze (hodnota korelačního koeficientu -0,42),
  • u bonity zemědělské půdy existuje silnější kladná závislost s ukazatelem ekologické stability krajiny (0,52),
  • podíl výměry méně příznivých oblastí na celkové výměře vykazuje přímou závislost na ekologické stabilitě krajiny (0,53).
Vzhledem k velkému počtu posuzovaných ukazatelů se mohou eliminovat ve výsledném hodnocení za ekonomickou oblast pozitivní i negativní extrémy za jednotlivé obce, přesto nám bodová metoda separuje obce do závěrečných skupin, které jsou vymezeny konečnými intervaly. Je však třeba přistupovat k hodnocení a vyvozování závěrů obezřetně a vždy zvážit všechny další možné vlivy.
 
Tab. 12 Vymezení intervalů a intervalová četnost obcí podle ukazatelů za ekonomickou oblast
GRAF 8 - Intervalové rozdělení četností obcí v souhrnném hodnocení ekonomické oblasti 
Uvedená tabulka č.13 přehledně shrnuje závěrečné bodové hodnocení a charakterizuje jednotlivé intervaly z hlediska výsledných bodových hodnot přiřazených jednotlivým ukazatelům. V tabulce můžeme sledovat téměř u všech indikátorů rostoucí tendenci průměrných bodových hodnot připadajících na 1 obec, a to směrem k intervalu zahrnující silné obce. Výsledky analýzy zároveň odhalují slabá místa a problematické faktory vyjádřené příslušných ukazatelem.

Ve výsledném pořadí za ekonomickou oblast byly vyhodnoceny jako nejlepší obce se ziskem 69 a více bodů, které zaujímají 2,49 % území z celkové rozlohy kraje. Tyto obce, mezi které patří Turnov, Harrachov, Karlovice, Sosnová a Přepeře, jsou charakteristické především dobrým potenciálem odvětvové struktury, který úspěšně absorbuje dopady restrukturalizace průmyslu. Území jsou ceněna pro široké možnosti rozvoje cestovního ruchu. Ukazatelé popisující podmínky pracovního trhu odráží schopnost dané lokality uspokojit potřeby obyvatel na zaměstnání a vykazují kladné saldo dojížďky. Ve zmíněných obcích, ve kterých žije přibližně 4,28 % obyvatel Libereckého kraje, dosahuje míra zaměstnanosti u rizikové skupiny osob ve věku 55 – 64 let v průměru do 47 %.

Skupina obcí, která nepatrně zaostává za nejlepším hodnocením (62 – 68 dosažených bodů), se potýká s vyšším podílem osob, které musí denně vyjíždět do zaměstnání. Obce nemusí nabízet příznivé podmínky podporující zájem obyvatel soukromě podnikat. Na druhé straně zde můžeme pozorovat větší stabilitu ekonomických subjektů, která je dána nízkým počtem zaniklých ekonomických subjektů na 100 vzniklých. Tuto skupinu tvoří 14,42 % obcí rozkládajících se na 17,80 % území kraje, kde žije přes 48 % obyvatel Libereckého kraje.

Druhý nejčetnější interval, do kterého spadá 70 obcí (tj. 29,31 % rozlohy Libereckého kraje a 23,86 % obyvatel z celkového počtu obyvatelstva kraje), je vymezen bodovým ziskem 55 – 61 bodů. Obce dosahují nadprůměrně příznivých podmínek pro bytovou výstavbu, nezanedbatelné jsou výdaje obcí na investiční účely, proto se zde můžeme setkat i s vyšší hodnotou ukazatele dluhové služby. Z hlediska odvětvové klasifikace ekonomických činností převažují stabilnější odvětví, která nečelí výrazným negativním strukturálním změnám, což potvrzuje samotná stabilita ekonomických subjektů v jednotlivých obcích.

GRAF 9 - Rozdělení obcí podle výsledného pořadí v ekonomické oblasti  
O méně pozitivním postavení obcí můžeme hovořit u nejpočetnějšího intervalu, který je vymezen počtem 48 – 54 bodů. V 16 z 18 ekonomických ukazatelů dosahují mírně podprůměrných hodnot. I když téměř 88 % obcí z intervalu spadá svou celkovou výměrou do méně příznivých oblastí (LFA), na druhé straně disponují zvýšenou úrovní potenciálu cestovního ruchu, a to z hlediska přírodního a kulturního subsystému u obou současně nebo případně při asymetrické skladbě je jeden subsystém dominující. Obecně hospodářsky slabší území tvoří 83 obcí, které na jedné straně zaujímají až 42,39 % rozlohy kraje, na druhé straně zde žije pouze 18,92 % obyvatelstva Libereckého kraje.
 
Tab. 13 Průměrné bodové zisky ukazatelů podle souhrnného intervalového rozdělení za ekonomickou oblast

Obce v pomyslném pátém intervalu s bodovým ziskem 41 – 47 bodů nejvíce ztrácejí na nepříznivém podnikatelském klimatu a podmínkách, které podnikání podporují. Ve srovnání s ostatními skupinami obcí obce zaostávají z hlediska atraktivity pro cestovní ruch, což může být následně brzdou i pro příznivý vývoj v dalších oblastech hospodářského života. Obce více bojují s nižší daňovou výtěžností. Tato problematika zasahuje 9,77 % obcí (tj. 6,70 % území z celkové rozlohy kraje a 4,29 % obyvatel kraje).

Obce s nejnižším bodovým ziskem (obec Pulečný, Bílý Potok, Holenice, Vlastiboř, Levínská Olešnice) bojují s vysokým podílem osob, které musí denně dojíždět do zaměstnání, s nedostatkem ekonomických subjektů s více než 20 zaměstnanci a nižšími příjmy plynoucími do místních rozpočtů, což současně ovlivňuje nižší podíl kapitálových výdajů. Jejich kapitálem do budoucna je vysoký potenciál cestovního ruchu. Nejvíce je dopady hospodářské restrukturalizace postiženo 1,31 % území kraje. Jedná se o venkovské oblasti s nízkou úrovní urbanizace (0,34 % obyvatelstva Libereckého kraje), které s sebou nesou další omezení v podobě neatraktivního podnikatelského prostředí. Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 – 64 let klesá ke 24 %.

GRAF 10 - Relativní četnost obcí podle stanovených intervalů za ekonomickou oblast a procento obyvatel a rozlohy k 31. 12. 2005