SOUHRNNÉ HODNOCENÍ EKONOMICKÉ OBLASTI
Analýza ekonomických úrovní obcí a jejich vzájemné porovnávání mezi sebou je základním východiskem pro snižování rozdílů mezi obcemi a regiony. Paralelně můžeme spatřovat úzkou vazbu mezi hospodářskou situací a sociálními a ekologickými aspekty. Hodnocení obcí Libereckého kraje z pohledu ekonomického vývoje je odrazem souhrnných bodových zisků za jednotlivé ukazatele, které byly pro tuto oblast vybrány. Zobrazení ekonomické situace obcí a měření jejich ekonomických rozdílů předpokládá především dostatek dat a informací. Na této úrovni jsou ekonomické problémy lépe poznatelné, je možno je velmi konkrétně definovat a hledat relativně rychlé a účinné cesty k jejich řešení. Pro tuto úroveň je však obtížné získat vše potřebné v současné nabídce informačních zdrojů, proto jsou některé ukazatele k dispozici opět pouze ze sčítání lidu, domů a bytů, které naposledy proběhlo v roce 2001. Stále platí zásada, že čím je území menší (regionální úroveň NUTS se snižuje), tím je obtížnější získat informace relevantní za dané území. Ekonomická výkonnost a konkurenceschopnost území jsou významnými faktory rozvoje tohoto území, přitahují investice, přičemž charakteristickým rysem je lokalizace firem. Růst ekonomiky v regionech a obcích nepřináší jen nová pracovní místa a zvýšení životní úrovně obyvatel, ale také zajišťuje nezbytné zdroje pro udržení a zvýšení standardů v sociální oblasti. Ukazatelé za ekonomickou oblast:
U ukazatele daňová výtěžnost na 1 000 obyvatel existuje přímá závislost s:
Podíl osob denně vyjíždějících do zaměstnání na celkovém počtu vyjíždějících do zaměstnání koreluje s ukazatelem vyjadřujícím potenciál cestovního ruchu. U této dvojice ukazatelů vychází nepřímá závislost -0,46. Silnější korelace můžeme nacházet mezi ukazateli napříč jednotlivými analyzovanými oblastmi. Výsledky korelace současně svědčí o těsné spjatosti ekonomického vývoje s vývojem demografickým, sociálním a vývojem kvality životního prostředí. Zdánlivá rozdílnost sledovaných jevů může poukazovat na fakt, že pozitivní vývoj jednoho indikátoru může mít negativní dopad do jiných oblastí a naopak. Mírná lineární závislost byla zjištěna u ukazatele potenciál cestovního ruchu s následujícími ukazateli:
Tab. 12 Vymezení intervalů a intervalová četnost obcí podle ukazatelů za ekonomickou oblast Uvedená tabulka č.13 přehledně shrnuje závěrečné bodové hodnocení a charakterizuje jednotlivé intervaly z hlediska výsledných bodových hodnot přiřazených jednotlivým ukazatelům. V tabulce můžeme sledovat téměř u všech indikátorů rostoucí tendenci průměrných bodových hodnot připadajících na 1 obec, a to směrem k intervalu zahrnující silné obce. Výsledky analýzy zároveň odhalují slabá místa a problematické faktory vyjádřené příslušných ukazatelem. Ve výsledném pořadí za ekonomickou oblast byly vyhodnoceny jako nejlepší obce se ziskem 69 a více bodů, které zaujímají 2,49 % území z celkové rozlohy kraje. Tyto obce, mezi které patří Turnov, Harrachov, Karlovice, Sosnová a Přepeře, jsou charakteristické především dobrým potenciálem odvětvové struktury, který úspěšně absorbuje dopady restrukturalizace průmyslu. Území jsou ceněna pro široké možnosti rozvoje cestovního ruchu. Ukazatelé popisující podmínky pracovního trhu odráží schopnost dané lokality uspokojit potřeby obyvatel na zaměstnání a vykazují kladné saldo dojížďky. Ve zmíněných obcích, ve kterých žije přibližně 4,28 % obyvatel Libereckého kraje, dosahuje míra zaměstnanosti u rizikové skupiny osob ve věku 55 – 64 let v průměru do 47 %. Skupina obcí, která nepatrně zaostává za nejlepším hodnocením (62 – 68 dosažených bodů), se potýká s vyšším podílem osob, které musí denně vyjíždět do zaměstnání. Obce nemusí nabízet příznivé podmínky podporující zájem obyvatel soukromě podnikat. Na druhé straně zde můžeme pozorovat větší stabilitu ekonomických subjektů, která je dána nízkým počtem zaniklých ekonomických subjektů na 100 vzniklých. Tuto skupinu tvoří 14,42 % obcí rozkládajících se na 17,80 % území kraje, kde žije přes 48 % obyvatel Libereckého kraje. Druhý nejčetnější interval, do kterého spadá 70 obcí (tj. 29,31 % rozlohy Libereckého kraje a 23,86 % obyvatel z celkového počtu obyvatelstva kraje), je vymezen bodovým ziskem 55 – 61 bodů. Obce dosahují nadprůměrně příznivých podmínek pro bytovou výstavbu, nezanedbatelné jsou výdaje obcí na investiční účely, proto se zde můžeme setkat i s vyšší hodnotou ukazatele dluhové služby. Z hlediska odvětvové klasifikace ekonomických činností převažují stabilnější odvětví, která nečelí výrazným negativním strukturálním změnám, což potvrzuje samotná stabilita ekonomických subjektů v jednotlivých obcích. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tab. 13 Průměrné bodové zisky ukazatelů podle souhrnného intervalového rozdělení za ekonomickou oblast Obce v pomyslném pátém intervalu s bodovým ziskem 41 – 47 bodů nejvíce ztrácejí na nepříznivém podnikatelském klimatu a podmínkách, které podnikání podporují. Ve srovnání s ostatními skupinami obcí obce zaostávají z hlediska atraktivity pro cestovní ruch, což může být následně brzdou i pro příznivý vývoj v dalších oblastech hospodářského života. Obce více bojují s nižší daňovou výtěžností. Tato problematika zasahuje 9,77 % obcí (tj. 6,70 % území z celkové rozlohy kraje a 4,29 % obyvatel kraje). Obce s nejnižším bodovým ziskem (obec Pulečný, Bílý Potok, Holenice, Vlastiboř, Levínská Olešnice) bojují s vysokým podílem osob, které musí denně dojíždět do zaměstnání, s nedostatkem ekonomických subjektů s více než 20 zaměstnanci a nižšími příjmy plynoucími do místních rozpočtů, což současně ovlivňuje nižší podíl kapitálových výdajů. Jejich kapitálem do budoucna je vysoký potenciál cestovního ruchu. Nejvíce je dopady hospodářské restrukturalizace postiženo 1,31 % území kraje. Jedná se o venkovské oblasti s nízkou úrovní urbanizace (0,34 % obyvatelstva Libereckého kraje), které s sebou nesou další omezení v podobě neatraktivního podnikatelského prostředí. Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 – 64 let klesá ke 24 %. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|