SOUHRNNÉ HODNOCENÍ DEMOGRAFICKÉ OBLASTI
 Hodnocení regionálních rozdílů mezi obcemi Libereckého kraje z demografického pohledu je výrazně ovlivněno dvěma základními skutečnostmi. Na jedné straně tato oblast nabízí velmi širokou a pestrou škálu kvalitních dat charakterizujících přímo obce jako sledované a porovnávané územní celky. Oblast statistiky obyvatelstva je s ohledem na relativní stabilnost sledovaných jevů, tradici a způsob zjišťování a dostupnost informačních zdrojů jednou z nejpropracovanějších oblastí statistiky. Na druhou stranu je analýza regionálních rozdílů v demografii ovlivněna výraznou tendencí možných indikátorů vytvářet velmi silné vzájemné korelační vazby. Tato vlastnost ukazatelů statistiky obyvatelstva proto naopak způsobuje, že nabídka ukazatelů dobře charakterizujících tuto oblast je velmi omezená. Celkem bylo do hodnocení regionálních rozdílů zahrnuto sedm ukazatelů:
Ukazatel přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel nepřímo koreluje s:
Nepřímá korelační závislost se projevila u indexu sociálně demografické nestability a podílu neúplných rodin na celkovém počtu cenzových domácností (-0,47). Největší množství vazeb se projevilo u ukazatele hustota obyvatelstva, a to s:
Vzájemná provázanost výše vyjmenovaných indikátorů jistě není významným faktorem ovlivňujícím objektivní hodnocení sledované oblasti. Těsnost ukazatelů je však současně důkazem skutečnosti, že všechny čtyři sledované oblasti spolu bezprostředně souvisí. Tím, že určité indikátory napříč hodnocenými oblastmi vzájemně korelují, jen potvrzují, že hodnocení regionálních rozdílů pouze z jediného úhlu pohledu je nekomplexní. Demografický vývoj je korigován a současně koriguje vývoj regionů v oblasti sociální, ekonomické a i v oblasti životního prostředí. I přes tuto skutečnost se v následující části hodnocení pokusíme zhodnotit regionální rozdíly z pohledu demografické oblasti v souladu se zvolenými indikátory a na základě použité statistické metody vymezenými výslednými intervaly.
Tab. 6 Vymezení intervalů a intervalová četnost obcí podle ukazatelů za demografickou oblast  Souhrnné hodnocení v připojených tabulkách a názorných grafech či v kartogramech prezentovaných v závěrečné části předloženého materiálu a především v tabulce vykreslující průměrné bodové zisky ukazatelů podle souhrnného intervalového rozdělení za demografickou oblast shrnuje celkové hodnocení regionálních rozdílů z pohledu demografického chování obyvatel. Je patrné, že průměrné bodové zisky v přepočtu na jednu obec podle souhrnného intervalového hodnocení vykazují u všech sedmi sledovaných demografických ukazatelů zřetelnou rostoucí tendenci. Velmi obdobné výsledky by vykázalo i porovnání průměrných dosažených hodnot všech sledovaných indikátorů ve stanovených souhrnných intervalech. Tato posloupnost je porušena u ukazatelů index stáří a index ekonomického zatížení, které dosahují optima v minimálních hodnotách, a proto naopak se zvyšováním souhrnné škály jejich průměrná hodnota ve vymezených souhrnných intervalech klesá. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Výsledné hodnocení demografické oblasti vyhodnotilo jako nejlepší obce s celkovým bodovým ziskem 31 a 32 bodů. Do této skupiny se zařadilo 9 obcí, které celkově zaujímají 4,57 % rozlohy kraje, kde žije 24,08 % jeho obyvatelstva. Vysoký podíl obyvatel podmiňuje skutečnost, že se do této skupiny řadí město Liberec. Jen tři obce však dosáhly nejvyššího počtu 32 dosažených bodů, a to Svojkov, Okrouhlá a Šimonovice. Tato skupina devíti obcí je mimo jiné výrazně charakteristická příznivou věkovou strukturou, kterou dokazuje jednak nízká úroveň ukazatele index stáří a tedy zřetelná převaha dětí ve věku do 15 let nad počtem obyvatel ve věku nad 65 let, ale i velmi dobrá výsledná hodnota ukazatele index ekonomického zatížení. Ten vztahuje osoby zpravidla v ekonomicky neaktivním věku k počtu osob ve věku ekonomické aktivity a zajímavě tak vystihuje ekonomické zatížení obyvatel. Na tyto skutečnosti příznivě působí úroveň přírůstku přirozenou měnou (převaha počtu živě narozených nad zemřelými) i salda migrace a také výsledky, které přinesla analýza z pohledu indexu sociálně demografické nestability. Jen nepatrně s bodovým ziskem 28 – 30 bodů zaostává za první skupinou 38 obcí (z toho deset měst), ve kterých má své trvalé bydliště dohromady téměř 35 % obyvatel kraje. Tyto obce rozprostírající se na necelých 19 % sledovaného území jsou v souhrnu typické, podobně jako první skupina, příznivou věkovou strukturou obyvatel, a tak převažujícím podílem dětské složky nad staršími osobami a výhodným poměrem osob v ekonomicky aktivním a neaktivním věku. V této skupině můžeme pozorovat i dobrou úroveň sociálně demografické stability, která souvisí i s kladným přírůstkem stěhování a relativně příznivou pozicí z pohledu přirozeného přírůstku. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Nejpočetnější skupinu tvoří obce, které společně dosahují sice kladného přírůstku stěhování, ale jeho velikostí nedosahují krajského průměru (bodový zisk 25 – 27 bodů). Obce zpravidla ztrácí převahou zemřelých nad počtem živě narozených, ale jejich společný úbytek přirozenou měnou je menší než v celokrajském průměru. Oba ukazatele charakterizující věkovou strukturu – index stáří a index ekonomické závislosti – pak skupinu řadí těsně ke krajskému průměru. I tak však těchto 93 obcí s 28,42 % obyvateli kraje, nacházející se na 40,25 % krajské výměry, v souhrnu vykazuje relativní sociálně demografickou stabilitu. Na pomyslném čtvrtém místě se pak umístily obce s bodovým ziskem 22 – 24 bodů. Těchto 58 obcí, mezi něž se řadí 9 měst, již průměrnou hodnotou všech sedmi sledovaných demografických indikátorů dosahuje mírně podprůměrných hodnot. Ačkoli vykazují spíše úbytek přirozenou měnou, jehož zásluhou mají i nepříliš příznivé věkové složení obyvatel, jejich souhrnné saldo stěhování se pohybuje v kladných hodnotách a ukazatel sociálně demografické nestability se ustálil v průměru v blízkosti nuly. Tyto zpravidla malé obce se nachází na 29,73 % rozlohy kraje a své bydliště v nich má jen 11,37 % obyvatel. Předposlední skupinu tvoří 11 obcí s bodovým ziskem pouze 19 – 21 bodů s celkovou rozlohou 3,98 % území kraje a s pouze 0,77 % jeho obyvateli. Tyto obce bojují s nepříznivým věkovým složením obyvatel, které je způsobeno relativně vysokým podílem osob ve vyšších věkových skupinách ve srovnání s dětskou složkou obyvatel, ale i nepříliš výhodným poměrem osob v ekonomicky aktivním a neaktivním věku. Jen necelá polovina z těchto obcí má výrazné problémy s migračním úbytkem obyvatel, ale souhrnný index sociálně demografické nestability ukazuje na značné komplexní demografické problémy. Vysokou úroveň sociálně demografické nestability pak vykazuje poslední sledovaný interval získaných bodů. Obce v něm zařazené se dlouhodobě potýkají s úbytkem obyvatel přirozenou měnou i stěhováním a v této souvislosti i s výrazným nepříznivým vývojem věkové struktury. Všechny obce, v této i v předposlední skupině, mají výrazně nízkou hustotu obyvatel, která dosahuje maximálně úrovně 45 obyvatel na 1 km2. Nejnižší bodový zisk 15 – 18 bodů tak dosáhlo 6 obcí. Rozprostírají se pouze na 2,50 % krajské výměry a žije v nich pouze 0,36 % obyvatel kraje. Nejméně bodů v rámci této skupiny pak bylo zjištěno u obce Troskovice (15 bodů), Hlavice, Holenice, Chlum, Jindřichovice pod Smrkem a Tuhaň pak dosáhly 18 bodového ohodnocení. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
