CÍLE ANALÝZY

 
 
ilustrační obrázekV České republice dochází v důsledku nerovnoměrného rozvoje regionů v sociálně ekonomické oblasti ke vzniku významných rozdílů, které mohou v budoucnu i nadále narůstat. Úkolem regionální politiky vlády je jednak přispívat ke snižování těchto disparit a jednak vytvářet podmínky pro zabezpečení harmonického a vyváženého rozvoje jednotlivých regionů. V zákoně č. 248/2000 Sb. § 4, o podpoře regionálního rozvoje, byly v této souvislosti vymezeny na základě předem vybraných ukazatelů, umožňujících definovat míru problémovosti, tyto typy státem podporovaných regionů:
  1. regiony se soustředěnou podporou státu, které se podle charakteru svého zaostávání člení na:
    • strukturálně postižené regiony, ve kterých se soustřeďují negativní projevy strukturálních změn, dochází k útlumu odvětví a výrobních podniků a k růstu nezaměstnanosti; k jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce a rozvoj podnikání. Efektivní podporu je třeba směřovat na přilákání nových podnikatelských aktivit, do oblasti vzdělávání, celoživotního učení a školení, do technické infrastruktury vyššího řádu (pro firmy v oblasti high-tech, výzkumu, vývoje technologií).
    • hospodářsky slabé regiony, které na základě ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje než je průměrná úroveň v České republice; k jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce, hospodářskou úroveň, strukturu a úroveň příjmů obcí a obyvatel. Podpora státu by se měla zaměřit na investice do vzdělání, do rozvoje malého a středního podnikání a výstavby technické infrastruktury, zejména dopravní, informační apod.
    • venkovské regiony, které jsou charakterizovány nízkou hustotou zalidnění, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství; k jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména vývoj počtu obyvatelstva, strukturu jeho zaměstnanosti a podíl obyvatelstva ve venkovských obcích. Podpora by měla směřovat do posílení spojení mezi městskými a venkovskými oblastmi, do infrastruktury ke zlepšení dostupnosti, do rozšiřování telekomunikačních sítí a služeb ve venkovských oblastech, do rozvoje nových hospodářských činností mimo zemědělství, rozvoje vybavenosti a služeb pro zlepšení životních podmínek a stabilizaci obyvatel venkova, ochrany kulturních a přírodních hodnot území, péče o krajinu apod.
  2. ostatní regiony, jejichž podporování ze strany státu je žádoucí z jiných důvodů, např. pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelnými pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělství, regiony s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti, než je průměrná úroveň v České republice.
Územím podpory byla stanovena mezzoregionální úroveň, tj. okresy, a za účelem lepší koncentrace prostředků těm nejvíce postiženým regionům byl jejich výběr limitován tak, aby územní pokrytí nepřekročilo 30 % rozlohy a obyvatelstva republiky. Pro programovací období 2007 – 2013 byla soustředěná podpora státu ponechána opět především na úrovni okresů s tím, že mezi regiony s nadprůměrnou nezaměstnaností (přesahující o 25 % a více míru nezaměstnanosti za Českou republiku) patří i území správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Jediným podporovaným územím v letech 2004 – 2006 v rámci Libereckého kraje bylo území bývalého vojenského újezdu Ralsko. V následujících letech by se podpora ze strany státu měla dále zaměřit, vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti, i na správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdlant.

Významné rozdíly v demografické, sociální, ekonomické oblasti s negativními dopady na životní prostředí můžeme sledovat nejen mezi jednotlivými kraji, okresy, popřípadě správními obvody s rozšířenou působností, ale i mezi nižšími územními celky. Podle § 9 výše zmíněného zákona mohou i jednotlivé kraje v zájmu jejich vyváženého rozvoje vymezit regiony, které je třeba podporovat. V rámci tvorby Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK ze dne 22. ledna 2002, tak byly na základě čtyř základních ukazatelů analyzovaných na úrovni obcí vymezeny na území Libereckého kraje dvě hospodářsky slabé oblasti – Frýdlantsko a Ralsko. V souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje 2004 – 2006 přistoupil Liberecký kraj k novému vymezení hospodářsky slabých oblastí, tentokráte na základě šesti ukazatelů – míra nezaměstnanosti, intenzita podnikatelských aktivit, daňová výtěžnost, hustota zalidnění, podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách, podíl obyvatelstva bez maturity. Pro každý ukazatel byla stanovena limitní hodnota a váha podle významnosti a dopadů na území. Na základě provedeného hodnocení bylo za pomoci bodové metody vytvořeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje – Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko–Chrastavsko, Podralsko, centrální Semilsko a západní Českolipsko, které schválila Rada Libereckého kraje na svém 6. zasedání dne 6. dubna 2004 usnesením č. 370/04/RK a Zastupitelstvo Libereckého kraje na svém 4. zasedání dne 20. dubna 2004 usnesením č. 93/04/ZK.

Pozornost pracovníků Oddělení regionálních analýz a informačních služeb Liberec se soustředila na územní úroveň obcí a hodnocení regionálních rozdílů z pohledu široké škály ukazatelů z demografické, ekonomické, sociální oblasti a z oblasti životního prostředí. Hlavním cílem této práce je pomocí statistické bodové metody kvantifikovat postavení obcí Libereckého kraje v jednotlivých hodnocených oblastech a také ze souhrnného pohledu, který by umožnil vytvoření větších územních celků, jež citlivěji reagují na nepříznivé situace. Jedním ze stanovených cílů je též vymezit největší a nejpalčivější aktuální problémy, vyplývající z regionálních rozdílů v rámci území, jakým je Liberecký kraj.