Obyvatel Kraje Vysočina bude ubývat a budou stárnout
V roce 2050 bude žít na Vysočině pouze asi 450 tisíc obyvatel, což představuje úbytek proti současnému stavu o 12 %. Pokles počtu obyvatel na Vysočině bude patřit k nejvyšším v mezikrajském srovnání (podobný úbytek se očekává v Ústeckém kraji a většině moravských krajů). Počet obyvatel by měl ve všech krajích kromě Středočeského a Prahy soustavně klesat, úbytek může dosáhnout až 20 % (Moravskoslezský kraj). Takové jsou výsledky Projekce obyvatelstva v krajích do roku 2050.
Aktuální projekce obyvatelstva v krajích vychází z předpokladu pokračování dosavadního režimu přirozené reprodukce (plodnost, úmrtnost) obyvatel až do roku 2050. Na rozdíl od předchozích krajských projekcí byla do zpracování Projekce krajů 2013 zahrnuta také migrace, přestože její vývoj je velmi obtížně předvídatelný. Vliv migrace (zahraniční i vnitřní) na vývoj obyvatelstva není zanedbatelný a její váha s výpočtem regionálních projekcí roste.
Podle projekce bude v Kraji Vysočina dosahovat přirozený přírůstek záporných hodnot v celém sledovaném období let 2013 až 2050, přičemž výše úbytku bude soustavně narůstat. Porostou totiž počty zemřelých osob, zatímco živě narozených bude ubývat. Saldo migrace by mělo být záporné do začátku 20. let a v dalším období by mělo přejít do kladných hodnot. Přesto bude celkový úbytek obyvatel kraje každým rokem narůstat.
Na výsledcích projekce jsou znepokojující především změny v podílech obyvatelstva podle věku. V roce 2050 by měl klesnout podíl dětí mladších 15 let na 12,3 % z celkového počtu obyvatel kraje proti 14,8 % v roce 2013. Zhruba o tři čtvrtiny se v roce 2050 zvýší počet osob ve věku 65 a více let, když budou tvořit více než třetinu z odhadovaného celkového počtu obyvatel Kraje Vysočina. Podíl nejstarších obyvatel tak bude po Zlínském kraji druhý nejvyšší mezi regiony. Zastoupení obyvatel ve věku 15 - 64 let se sníží ve sledovaném období ze 68,1 % na 53,6 %.
Na základě vývoje věkového složení populace se bude index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let) ve všech krajích prudce zvyšovat. V horizontu projekce by se index stáří mohl v jednotlivých krajích pohybovat v rozmezí 165 – 290 seniorů na 100 dětí, přičemž nejnižší by byl v Hlavním městě Praze (vliv migrace) a nejvyšší ve Zlínském kraji. Na Vysočině by mohl dosáhnout hodnoty 277 seniorů na 100 dětí (třetí nejvyšší hodnota mezi kraji), když k 1. 1. 2013 tento ukazatel představoval 116 seniorů na 100 dětí.
V Kraji Vysočina průměrný věk v horizontu projekce dosáhne téměř 50 let a měl by být po Zlínském kraji druhý nejvyšší v regionálním srovnání. Růst bude také index ekonomického zatížení, který porovnává počet osob ve věku 65 + a 0 - 19 let s počtem osob ve věku 20 - 64 let. Index bude směřovat k početnímu vyrovnání (100) těchto dvou složek populace. Na počátku roku 2051 se očekává tento index na Vysočině ve výši 103, což je nejvyšší hodnota z krajů.
Naděje dožití při narození vzroste v Kraji Vysočina u mužů z dnešních 75,9 na 83,7 roku v roce 2050 a u žen z 81,5 na 88,4 roku. Rozdíl v naději dožití při narození u mužů a žen by se tedy měl snížit z 5,6 roku v roce 2013 na 4,7 roku v roce 2050. Příznivé snad je alespoň zjištění, že naděje dožití při narození mužů a žen zůstává na Vysočině stabilně nadprůměrná v rámci ČR.
Další informace je možno nalézt v publikaci Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050
