Charakteristika okresu Jičín

Okres Jičín leží v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Na severu sousedí s okresem Semily v Libereckém kraji, na východě s okresem Trutnov, na jihu s okresem Hradec Králové a na západě s okresy Nymburk a Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. K 31. 12. 2022 se rozlohou 887 km² na celkové ploše Královéhradeckého kraje podílel 18,6 % a je druhým nejmenším okresem v kraji (za okresem Náchod). Z hlediska počtu obyvatel je okres Jičín druhý nejmenší (za okresem Rychnov nad Kněžnou), k 31. 12. 2022 jich zde žilo 80 578, tj. 14,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Hustota zalidnění je druhá nejmenší v kraji (za okresem Rychnov nad Kněžnou). Na 1 km² připadá 90,9 obyvatel.

Rovinatý povrch okresu v jeho jižní části doznává od středu výraznější členitosti, která dominuje na severu okresu. Území se ze středočeské roviny postupně zvedá a přechází od chlumů ve střední části až do krkonošského podhůří na severovýchodě. Okres rozdělil v období třetihor lužický zlom na část rovinnou a část podhorskou. Obě části se odlišují geologickým složením a dobou vzniku hornin. Rovinná část je tvořena usazeninami permokarbonskými a výskytem zkamenělého dřeva a vzácných křemičitých minerálů vzniklých vulkanickou činností v posledních fázích prvohor. Rozhraní představuje Kozákovský hřbet, z větší části již v okrese Semily, a chlumy v okolí města Hořice. Nadmořská výška se tak mění od nejníže položeného místa okresu s 208 m nadmořské výšky ležící na hranici okresu jižně od Dětenic až po nejvyšší bod okresu Kozinec s výškou 608 m u obce Vidochov v jeho severní části. Krajina na Libáňsku a Kopidlnsku v jižní části okresu se tak výrazně odlišuje od členitého Novopacka a Hořicka na severu a severovýchodě.

Specifikou okresu jsou pískovcové útvary Prachovských skal. Tvoří východní část celé krajinné oblasti zvané Český ráj zasahující na území okresu od západu a severozápadu od Turnova a Mnichova Hradiště v okresech Semily a Mladá Boleslav. Oblast vznikla z pískovcových plošin s nadmořskou výškou kolem 300 m, zvrásněných do hlubokých údolí. Spolu s borovými lesy a rybníky patří k atraktivním, turisty vyhledávaným místům, a to zejména v okolí Jičína a Sobotky.

Na vodní toky není území okresu příliš bohaté. Nejvýznamnějším a také největším vodním tokem je Cidlina pramenící v okrese Semily na úpatí hory Tábor. Protéká od severu k jihu, sbírá do sebe vody všech okolních potoků a říček. Okresem protéká řada drobných vodních toků, které pramení většinou v krkonošském podhůří, jako je např. Studénka, Trnávka, Javorka, Úlibický potok, Rokytka a Bystřice. Druhou největší řekou je Mrlina pramenící poblíž Markvartic a protékající Kopidlnem. Malebný ráz dávají jičínské krajině rybníky. Jsou využívány zejména pro rekreaci, méně již k hospodářským účelům. Jsou to zejména Jinolické rybníky, rybník Kníže v Jičíně, Dvorecký rybník, Hlíza ve Dřevěnici s veřejnými koupališti, ale také Ostruženský rybník, Šibeňák, Černý a Bílý u Kosti, Pařezský, Valcha u Železnice a Jahodnice. Celková vodní plocha okresu zaujímá 1 414 ha.

Z celkové rozlohy okresu tvoří 67,8 % zemědělská půda (z toho 75,7 % zabírá orná půda a 17,6 % trvalé travní porosty). Lesy pokrývají 21,8 % plochy okresu. Převažují lesy jehličnaté a doubravy, na štěrkopískových terasách a pískách jsou borové lesy, na dně miletínského úvalu se nacházejí rozsáhlé ostrovy listnatých lesů.

Ve struktuře obcí převládají malé obce s počtem obyvatel 200–499 (39,6 %) a obce s počtem obyvatel do 199 (34,2 % všech obcí). Z celkového počtu 111 samostatných obcí jich má 10 statut města a 3 statut městyse. Ve třech městech nad pět tisíc obyvatel žilo 42,0 % všech trvale bydlících obyvatel okresu. V sídelní struktuře zaujímá první místo okresní město Jičín s 16 210 obyvateli.

Přirozeným centrem oblasti je okresní město Jičín. Je silniční dopravní křižovatkou, kde se protínají dvě významné tepny silnic I. třídy – silnice č. 16 vedoucí ze Slaného přes Mělník, Mladou Boleslav do Trutnova a dále až na polskou hranici a silnice č. 35 vedoucí z polského Zhořelce přes Liberec do Hradce Králové, Svitav a Olomouce. Město má tedy dobré dopravní spojení s většinou významných center republiky, o čemž svědčí i značné množství dálkových autobusových spojů vedených přes město Jičín. Železniční doprava nemá v okrese takový význam.

V okrese se nachází jedna chráněná krajinná oblast Český ráj, sedm přírodních rezervací a 40 přírodních památek. S ohledem na příznivé klimatické podmínky a pro své přírodní krásy a kulturní památky je oblast vyhledávaným místem pro přechodnou i trvalou rekreaci. Četnost objektů určených pro individuální rekreaci vzrostla výrazně v důsledku vylidňování venkovských obcí. Z míst volné rekreace je nejvíce navštěvován Český ráj, tj. oblast jinolických rybníků, Prachov, okolí Sobotky, Lužan, Dřevěnice a Hořic. Z míst vázané rekreace je nejvíce objektů umístěno v podhůří Krkonoš v okolí Nové a Staré Paky, ale též na Hořicku, Bělohradsku a samozřejmě i v Českém ráji.

Na základě zákona 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, bylo na území okresu vytvořeno šest správních obvodů pověřených obecních úřadů - Jičín, Hořice, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Nová Paka a Sobotka a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností - Jičín, Hořice a Nová Paka. Tyto obce jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, které do jejich správního obvodu přísluší.

K 31. 12. 2022 bylo v okrese Jičín registrováno 1 299 uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, z toho 707 žen, 94 absolventů a mladistvých 179 osob se zdravotním postižením. Dosažitelných uchazečů o zaměstnání bylo 1 145, tj. 88,1 % z celkového počtu. Volných pracovních míst v evidenci úřadu práce bylo 1 404, na 1 pracovní místo tak připadlo 0,9 uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl 2,35 % a pohyboval se tak 1,37 procentního bodu pod průměrem České republiky. V tomto ukazateli zaujímá okres Jičín 70. místo ze 77 okresů (řazeno sestupně).

Ke konci roku 2022 bylo zapsáno do registru ekonomických subjektů 20 432 podnikatelských subjektů, to představuje 14,4 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 81,2 % a 18,8 % právnické osoby. V členění podle odvětvové činnosti tvořily 19,0 % podniky zabývající se velkoobchodem, maloobchodem, opravou a údržbou motorových vozidel, 14,3 % subjekty zabývající se zpracovatelským průmyslem, 13,3 % stavebnictvím, 7,3 % zemědělstvím, 6,1 % ubytováním a stravováním.