Čtvrtletní vládní dluh
Čtvrtletní konsolidovaný vládní dluh vychází ze čtvrtletních dat za sektor vládních institucí (S.13) a údaje publikované v časové řadě od prvního čtvrtletí roku 2000 jsou sestaveny na základě účetních a statistických čtvrtletních informačních zdrojů od vládních institucí a při použití matematicko-statistických metod pro rozvrhy ročních údajů.
Konsolidovaný vládní dluh může, podle maastrichtských kriterií, dosahovat pouze 60% hrubého domácího produktu. V současné době ČSÚ publikuje také konsolidovaný vládní dluh roční jako součást pravidelných notifikací vládního deficitu a dluhu (v dubnu a v říjnu).
Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje:
Ústřední vládní instituce (S.1311), tj. organizační složky státu, státní fondy a jiné mimorozpočtové fondy (např. Pozemkový fond nebo Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond apod.), transformační instituce (tj. Českou konsolidační agenturu, její dceřiné společnosti a Českou inkasní), Správu železniční dopravní cesty, veřejné vysoké školy a některé příspěvkové organizace (ústředně řízené),
Místní vládní instituce (S.1313), tj. územní samosprávné celky – krajské úřady, magistráty, městské úřady, obce a dobrovolné svazky obcí a některé příspěvkové organizace (místně řízené),
Fondy sociálního zabezpečení (S.1314), tj. zdravotní pojišťovny spravující povinné zdravotní pojištění.
Zatřídění institucionálních jednotek do sektoru vládních institucí je v souladu s metodikou ESA95, Manuálem k vládnímu deficitu a dluhu a s požadavky na notifikace vládního deficitu a dluhu.
Struktura a kódování finančních závazků, které jsou součástí vládního dluhu, odpovídají rovněž pravidlům ESA95 a nařízením EU. V souladu s nařízením EU č.1222/2004 se vládní dluh v nominální hodnotě skládá z následujících finančních nástrojů: oběživo a vklady (AF.2); cenné papíry jiné než akcie, kromě finančních derivátů (AF.33) a půjčky (AF.4).
V těchto směrech se údaje o vládním dluhu podstatně liší od údajů publikovaných (zejména Ministerstvem financí) pod názvy státní a veřejný dluh (nebo i vládní dluh uváděný např. ve státním závěrečném účtu).
Obsah komponentů vládního dluhu je následující:
Oběživo a vklady (AF.2) zahrnuje peněžní prostředky některých institucionálních jednotek vedené na účtech u České konsolidační agentury. Bankovky a mince v oběhu
(oběživo-AF.21), vydávané Českou národní bankou, se nezahrnují.
Převoditelné vklady (AF.22) představují vklady na běžných účtech a
ostatní vklady (AF.29) představují termínové vklady nebo jinak omezené vklady. Depozitní certifikáty a vkladové listy vládní instituce neemitují.
Cenné papíry jiné než akcie, kromě finančních derivátů (AF.33): zahrnují se (obvykle převoditelné) dluhové cenné papíry emitované vládními institucemi, a to
krátkodobé, s původní splatností kratší než 1 rok a
dlouhodobé, s původní splatností delší než 1 rok. Jsou to zejména státní pokladniční poukázky, státní střednědobé a dlouhodobé dluhopisy a směnky vydané Ministerstvem financí, dluhopisy vydané Správou železniční dopravní cesty a Českou konsolidační agenturou a dále dluhopisy komunální, vydané územními samosprávnými celky.
Půjčky (AF.4) zahrnují přijaté návratné peněžní prostředky, které mají původní dobu splatnosti kratší než 1 rok (
krátkodobé – AF.41) nebo delší než 1 rok (
dlouhodobé – AF.42). Jsou to bankovní úvěry, přijaté zahraniční půjčky, uplatněné záruky na emitované dluhové cenné papíry a na půjčky původních dlužníků (tj. převzaté dluhy původních dlužníků) a půjčky z titulu finančního leasingu. Výše finančního leasingu je odhadnuta, protože v „podnikových“ účetních systémech se považuje za nefinanční transakci (jako platba za službu).
Pozn.: M = tato kategorie se v naší zemi nevyskytuje.
| Tab. Čtvrtletní vládní dluh |  |