Úvod > Vydáváme > Pro studenty > Statistické zajímavosti > Sebevraždy

Vytisknout

Sebevraždy


Údaje ČSÚ o sebevraždách, stejně jako o všech dalších zemřelých, vycházejí z Listu o prohlídce zemřelého, který vyplňuje lékař provádějící prohlídku, resp. pitvu zemřelého Až do roku 2012 dostával ČSÚ informace o příčinách úmrtí prostřednictvím statistických hlášení o úmrtí, které vyplňoval matriční úřad na základě Listu o prohlídce mrtvého/zemřelého. Od roku 2013 hlášení o úmrtí tyto informace již neobsahuje a údaje o příčinách smrti ČSÚ předává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR..

ČSÚ má k dispozici údaje o počtu sebevražd za území srovnatelné s dnešní Českou republikou za období od roku 1876. Některé roční údaje však působí nevěrohodně (roky 1917 a 1918) či nejsou úplné (1938-1945 bez pohraničí). Počet lidí, kteří dobrovolně končí svůj život sebevraždou, měl od 2. poloviny 70. let 20. století klesající trend. Prozatím nejnižší počet zemřelých sebevraždou byl zaznamenán v letech 2006-2008, kdy svůj život sebevraždou za rok ukončilo 1 400 či méně osob. V posledním pětiletí byl počet sebevražd mírně vyšší. Poválečné maximum patří roku 1970 s 2 824 zemřelými sebevraždou.

Graf

Obdobně se v čase vyvíjel také počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel. Tzv. míra úmrtnosti na sebevraždy byla v poválečném období nejvyšší na přelomu 60. a 70. let, minimální v letech 2007-2008. Podíl sebevražd na celkovém počtu zemřelých na vnější příčiny (které dále zahrnují např. nehody, otravy, utonutí, napadení či komplikace zdravotní péče) se od počátku 60. do poloviny 90. let 20. století postupně snižoval. Historicky nejnižší byl v letech 1995-1996, kdy sebevražda byla způsobem úmrtí u 20 % zemřelých na vnější příčiny. V následujících letech se podíl sebevražd v rámci skupiny vnějších příčin opět zvyšoval, v letech 2012-2013 činil 28 %.

Sebevraždy podle pohlaví a věku

Tendenci ukončit svůj život sami měli vždy výrazně vyšší muži než ženy. Počet sebevražd mužů byl po celou 2. polovinu 20. století minimálně dvojnásobný ve srovnání s počtem sebevražd žen. Od devadesátých let se převaha mužů dále postupně zvyšuje. V letech 2009-2013 na jednu sebevraždu ženy připadlo pět sebevražd mužů, když sebevraždou zemřelo celkem 7 775 osob, z toho 6 473 mužů a 1 302 žen.

Tab.

Počet sebevražd na sto tisíc obyvatel daného věku se postupně s věkem zvyšuje až k maximu ve věku 50-59 let u mužů a 45-54 let u žen. V pozdějším věku jich opět relativně ubývá.

Graf
Pozn.: Standardizované míry úmrtnosti podle nového standardu evropské populace z roku 2013.

Sebevraždy podle způsobu provedení

Nejvíce lidí volí pro svou dobrovolnou smrt oběšení: v letech 2009-2013 muži z 66 %, ženy ze 45 %. Druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy je u mužů zastřelení (12 %), u žen otrávení (21 %) a dále skok s výše (16 %).

Graf

Sebevraždy podle měsíců v roce a dnů v týdnu

Podle zažitých pověr si lidé berou nejčastěji život o Vánocích (více si uvědomují svou osamělost) nebo na podzim (chmurná nálada). To ale čísla ČSÚ nedokazují. Naopak prosinec je měsícem s nejmenším počtem sebevražd (552 v letech 2009-2013). Maximální počet zemřelých sebevraždou vykazují jarní měsíce, v letech 2009-2013 to byl březen a duben (731 a 706 úmrtí).

Sebevražednost se mění nejen podle měsíců, ale i podle dnů v týdnu. Zatímco celkový počet zemřelých je do jednotlivých dnů v týdnu rozložen v podstatě rovnoměrně (14 % na den), sebevražd je relativně mírně více v pondělí (17 % v období 2009-2013) a méně ve dnech víkendu (13 %). V průměru denně spáchají sebevraždu 4 osoby. Nejvyšší denní počet evidovaný během období 2009-2013 byl 13 (dne 27. 6. 2011).

Více informací v publikaci Sebevraždy v České republice 2006 až 2010 a Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech 2004 až 2013.

Podívejte se na další zajímavá data z demografie.


Vyhledávání