Úvod > Statistiky > Věda, výzkum a inovace > Výsledky výzkumu a vývoje > Patentová statistika > Patentová statistika - metodologie

Vytisknout

Patentová statistika - metodologie

Český statistický úřad od roku 2008 ve spolupráci s ÚPV ČR publikuje podrobné patentové statistické údaje v různých tříděních, a to dle Patentového manuálu (OECD, 2009). Cílem této činnosti je zpřístupnit široké veřejnosti informace o úrovni patentové aktivy subjektů působících na území České republiky, a to prostřednictvím statistických čísel.

V první fázi šlo o zpracování patentových údajů (patentové přihlášky a udělené patenty) za roky 2000 až 2007. V prvním pololetí 2009 pak byly zpětně zpracovány údaje za roky 1995 až 1999 o počtu udělených (validovaných) patentech pro území České republiky. Tyto informace byly doplněny o údaje o počtu národních patentových přihláškách podaných u ÚPV ČR a o patentech platných k 31. 12. 2008 pro území České republiky. Obdobné údaje byly zpracovány i za užitné vzory. Od roku 2010 jsou údaje zpracovávány tak, aby mohly být aktualizovány do 31.5. následujícího roku. Údaje pro mezinárodní srovnání jsou získávány z veřejně přístupné databází OECD a EUROSTATu.

Hlavní informace, jež byly získány z patentové dokumentace ÚPV ČR, se vztahují k roku podání patentové přihlášky, udělení patentu nebo priority patentu; jménu, národnosti a adrese (země, kraj) vynálezce a/nebo přihlašovatele; oblasti techniky předmětu přihlášky zahrnuté v nároku.

Kromě výše uvedeného třídění zpracoval ČSÚ dostupné patentové údaje od přihlašovatelů z České republiky v členění podle typů přihlašovatele (veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, podniky, fyzické osoby apod. – více viz definice pojmů v patentové statistice) a krajů (sídlo přihlašovatele uvedené na přihlášce vynálezu). U přihlašovatelů – právnických a fyzických osob zapsaných v Registru ekonomických subjektů mohou být patentové údaje dále tříděny podle Klasifikace ekonomických činností (OKEČ/CZ-NACE), počtu zaměstnanců, vlastnictví a jiných charakteristik sledovaných subjektů. Tato nová třídění byla umožněna prostřednictvím propojení údajů z UPV ČR s Registrem ekonomických subjektů, který spravuje ČSÚ. Tato třídění se provádí na základě údajů platných o daném subjektu k 31.12. roku ve kterém došlo k podání patentové přihlášky, zapsání užitného vzoru, resp. udělení patentu. V případě patentů (užitných vzorů) platných k 31.12. daného roku jsou tyto údaje tříděny podle údajů platných o jednotlivých subjektech k tomuto datu.

Základní teritoriální členění podle adresy vynálezce a/nebo přihlašovatele je na patenty udělené pro území České republiky tuzemským/domácím a zahraničním přihlašovatelům. V případě tuzemských přihlašovatelů jsou dále k dispozici informace v regionální členění podle krajů (CZ-NUTS 3) u zahraničních přihlašovatelů pak členění podle zemí.

Na základě Mezinárodního patentového třídění (dále jen MPT) a definic uvedených ve výše zmíněném patentovém manuálu byly patentové údaje ČSÚ dále zpracovány za vybrané oblasti techniky: high-tech, ICT, biotechnologie a obnovitelné zdroje (více viz. příloha: „Mezinárodní patentové třídění“).

Údaje o udělených patentech s účinky pro území České republiky jsou k dispozici i podle způsobu jejich udělení. Základní členění je na patenty udělené národní cestou ÚPV ČR nebo evropské patenty (patenty udělené Evropským patentovým úřadem) validované pro území České republiky ÚPV ČR. Druhá možnost existuje v případě České republiky od roku 2002, ale do praxe se promítla ve větší míře až v roce 2004.

Patentové údaje členěné podle země, resp. kraje původce vynálezu nebo jeho přihlašovatele, jsou tříděny tzv. zlomkovou metodou. Např. vyplní-li patentovou přihlášku společně dva přihlašovatelé z různých zemí (krajů), jedna polovina tohoto patentu se připíše každé zemi (kraji). Při použití členění podle MPT se vychází v případě, že je jednomu patentu přiřazeno více znaků MPT, z prvního přiřazeného znaku. Všechny výše uvedené charakteristiky (třídění) jsou dále dostupné ve vzájemné kombinaci. Agregované patentové údaje zpracované ČSÚ ve výše uvedených třídění se z metodických důvodů mohou nepatrně lišit od údajů, které zveřejňuje ÚPV ČR ve svých výročních zprávách.