METODOLOGICKÝ ÚVOD
Data uvedená v této publikaci vycházejí z výsledků ročních statistických šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií a elektronického obchodování u ekonomických subjektů podnikatelského sektoru v ČR (ICT 5-01). Toto šetření se provádí v České republice od roku 2003 (v roce 2002 proběhlo pilotní šetření – údaje za roky 2000 a 2001) a je od roku 2006 plně srovnatelné s obdobnými šetřeními uskutečněnými v ostatních členských zemích EU v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 o statistice Společenství o informační společnosti.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠETŘENÍ
| Název šetření: | Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií a elektronickém obchodování v podnikatelském sektoru |
 |  |
| Předmět šetření: | Rozšíření a využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru (více viz sledované ukazatele). |
 |  |
Charakter zjišťovaných ukazatelů:
Cílová populace (základní soubor): | Kvalitativní otázky (s odpovědí ano, ne) – zjištění faktického stavu věcí (např. použití internet, prezentace na internetu atd.)
Kvantitativní otázky (číselné vyjádření odpovědí) – počet zaměstnanců používajících počítač a hodnota elektronického obchodování.
Právnické a fyzické osoby s 10 a více zaměstnanými osobami ve vybraných odvětvích ekonomické činnosti. |
 |  |
| Referenční období: | Leden 2010; u otázek o elektronickém obchodování, využívání internetu ve vztahu k veřejné správě a incidentech, jež narušily vnitřní bezpečnost informačních systémů v podnicích rok 2009. |
 |  |
| Technika šetření: | Dotazník rozeslaný zpravodajským jednotkám. Možnost vyplnění klasického tištěného dotazníku, ale i elektronické verze. |
 |  |
| Opora výběru: | Koordinační databáze a Registr ekonomických subjektů – stav k 30.12.2009. |
 |  |
| Způsob výběru jednotek: | Kombinace plošného, záměrného a stratifikovaného náhodného výběru. |
 |  |
| Výběrový soubor: | 8 736 zpravodajských jednotek. |
 |  |
| Dotazníky použité pro dopočty: | 6 556 |
 |  |
| Dopočty (odhad na sledovanou populaci): | Váhy stanoveny pomocí programu CLAN, kalibrace vah pomocí metody GREG; jako pomocná proměnná byl použit průměrný počet pojištěnců. |
V analytické části (hlavní zjištění) této publikace jsou některá data uváděná i v dostupné časové řadě a v mezinárodním srovnání (za vybrané země EU). Z metodologických důvodů a často ne zcela jednotného pochopení některých ukazatelů je ovšem nutná zvýšená opatrnost při interpretaci mezinárodního srovnání.
Vzhledem k přechodu z odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ (minulá šetření) na klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE (leden 2009 a rok 2008) nejsou výsledky tohoto šetření plně srovnatelná s šetřeními předchozími.
VÝBĚROVÝ SOUBOR
Srovnatelnost publikovaných údajů:
Výběrový soubor byl stanoven tak, aby zabezpečil dostatečně reprezentativní výsledky pro strata použitá v tabulkové příloze, tj. aby výsledná směrodatná odchylka nepřekročila:
pro údaje celkem za všechna sledovaná odvětví 2 procentní body,
pro podniky jednotlivých sledovaných odvětví s 10 a více zaměstnanci 5 procentních bodů,
pro podniky jednotlivých sledovaných odvětví ve velikostních skupinách 10–49, 50–249 a 250 a více zaměstnanců 8 procentních bodů.
Ve většině případů je směrodatná odchylka významně nižší než uvedené hodnoty.
Jelikož analýza intervalů spolehlivosti hodnot jednotlivých ukazatelů by přesahovala rámec této publikace, nejsou zde uvedeny. Obecně je možno upozornit na to, že spolehlivost poměrových ukazatelů klesá s počtem dotazníků použitých pro dopočty a jejich podílem na počtu subjektů v základním souboru i s počtem subjektů v základním souboru. Pro základní soubory s malým počtem jednotek již přestávají platit vzorce obvykle používané pro velké soubory. Z tohoto hlediska je třeba upřednostnit agregované hodnoty pro skupiny dle velikosti a CZ-NACE.
Základní údaje o složení a velikosti základního, výběrového a dopočteného souboru podniků v členění (tři základní velikostní skupiny vycházející z počtu zaměstnanců a jedenácti odvětvových sekcí definovaných podle CZ-NACE) použitém v souhrnných tabulkách uvedených v jednotlivých kapitolách analytické části (hlavních zjištěních) této publikace jsou uvedeny v následující tabulce.
Tab.: Složení a velikost základního, výběrového a dopočteného souboru podniků
 | Základní
soubor (ZS) | Výběrový
soubor (VS) | Dotazníky použité
pro dopočty | Dopočtený soubor |
Počet podniků | Počet podniků | % ZS | Počet podniků | % VS | Počet podniků |
| Podniky celkem (10+) | 46 401 | 8 736 | 19% | 6 556 | 75% | 40 792 |
| Velikost podniku | |  | |  | |  |
| 10–49 zaměstnanců | 36 871 | 5 576 | 15% | 3 886 | 70% | 32 429 |
| 50–249 zaměstnanců | 7 859 | 1 489 | 19% | 1 284 | 86% | 6 830 |
| 250 a více zaměstnanců | 1 671 | 1 671 | 100% | 1 386 | 83% | 1 533 |
| Odvětví (ekonomická činnost) – CZ NACE | |  | |  | |  |
| Zpracovatelský průmysl – C (10–33) | 13 660 | 3 225 | 24 % | 2 573 | 80% | 12 676 |
| Výroba a rozvod energie, plynu, tepla – D, E (35–39) | 919 | 317 | 34% | 279 | 88% | 907 |
| Stavebnictví – F (41–43) | 6 222 | 450 | 7% | 365 | 81% | 5 762 |
| Obchod; opravy motorových vozidel – G (45–47) | 11 073 | 1 209 | 11% | 947 | 78% | 9 520 |
| Doprava a skladování – H (49–53) | 2 896 | 444 | 15% | 317 | 71% | 2 326 |
| Ubytování, stravování a pohostinství – I (55–56) | 3 508 | 725 | 21% | 400 | 55% | 2 632 |
| Informační a komunikační činnosti – J (58–63) | 1 312 | 652 | 50% | 474 | 73% | 1 218 |
| Peněžnictví a pojišťovnictví – K (64–66) | 350 | 320 | 91% | 259 | 81% | 336 |
| Činnosti v oblasti nemovitostí – L (68) | 1 224 | 340 | 28% | 214 | 63% | 1 060 |
| Profesní, vědecké a technické činnosti – M (69–75) | 3 171 | 407 | 13% | 275 | 68% | 2 447 |
| Administrativní a podpůrné činnosti – N (77–82) | 2 066 | 647 | 31% | 453 | 70% | 1 907 |
V tabulkové příloze jsou k dispozici data za podniky v České republice v podrobném maticovém členění podle velikosti (3 skupiny) a odvětví sledovaných podniků (30 skupin).
SLEDOVANÉ UKAZATELE
1. Firemní počítačová síť a související technologie
bezdrátové technologie, intranet a extranet používané v rámci firemní počítačové sítě
vzdálen ý přístup do firemní počítačové sítě
použití “free“ nebo “open source“ operačního systému
2. Internet a jeho využití
způsob a rychlost internetového připojení
využití internetu (internetové bankovnictví a telefonie, školení a vzdělávání zaměstnanců)
3. Použití internetu ve vztahu k veřejné správě
způsob použití internetu ve vztahu k veřejné správě
úplné elektronické podání
e-procurement
použití služeb datových schránek a CzechPOINTu
4. Webové stránky a jejich využití
způsob vytvoření a provozu webových stránek
jazykový obsah webových stránek
obsah a služby dostupné na webových stránkách
5. Zaměstnanci a informační technologie
používání osobního počítače a internetu v práci
politika omezování plného přístupu zaměstnanců na internet
práce z domova prostřednictvím ICT
školení na získání či rozšíření počítačových dovedností
IT odborníci
6. Automatizované sdílení dat uvnitř podniku – vnitřní integrace podnikových procesů
sdílení dat o přijatých objednávkách
sdílení dat o zadaných objednávkách
použití ERP a CRM informačního systému
7. Elektronická výměna dat mezi podniky
účel elektronické výměny dat podle druhu vyměňovaných dat (faktury, objednávky)
standard pro elektronickou výměnu dat (XML, EDIFACT)
8. Elektronické sdílení informací k řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů
účel elektronického sdílení informací s dodavateli a odběrateli/zákazníky
druh sdílených informací
způsob realizace elektronického sdílení informací
9. Elektronický nákup
způsob realizace elektronických nákupů
hodnota elektronických nákupů
10. Elektronický prodej
způsob realizace elektronických prodejů
hodnota elektronických prodejů
11. Bezpečnost informačního systému
formálně definovaná bezpečnostní politika
incidenty narušující provoz informačních technologií a systémů v podnicích
způsoby zajištění vnitřní bezpečnosti informačního systému
Údaje, které uvádí Eurostat za ČR, se mohou nepatrně odlišovat od údajů, které za ČR uvádí ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, nezahrnuje podniky ze sekce Finančního zprostředkování. Mezinárodní srovnání je dále ovlivněno strukturou podnikatelského sektoru v jednotlivých zemích a ne často jednotným pochopením některých otázek.
Na následující stránce ČSÚ budou postupně zveřejňovány další údaje z tohoto šetření včetně mezinárodního srovnání: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podnikatelsky_sektor