3.1 Výdaje domácností na telekomunikační služby
(roční průměry v Kč na jednoho člena domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
3.2 Výdaje domácností na provoz internetu*
(roční průměry v Kč na jednoho člena domácnosti)
* v roce 2004 a 2005 nebylo zjišťováno
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
Výdaje domácností na provoz pevné linky neustále klesají již od roku 2004. Mezi lety 2004 a 2009 tak došlo k poklesu vydané průměrné částky na jednoho člena domácnosti z hodnoty 1 799 Kč na 694 Kč. Klesá také podíl výdajů na pevnou telefonní linku ku celkovým spotřebním výdajům domácností. Tento trend je zřejmě ovlivněn tím, že počet domácností používajících pevnou linku klesá, tj. do průměru se odráží rostoucí počet domácností bez pevné linky, s nulovými výdaji na její provoz.
V případě plateb
na provoz mobilního telefonu výdaje naopak rok od roku stoupají, absolutně a opět i ve vztahu k celkovým spotřebním výdajům domácností. Od roku 2003, kdy průměrná částka vydaná jedním členem domácnosti na provoz mobilu činila 1 542 Kč, se vydaná částka více než zdvojnásobila na hodnotu 3 222 Kč za rok 2009 (přičemž výdaje domácností na mobilní přístroje vykazují v posledních letech pokles - viz kap. 2).
Nejvýraznější změny ve výdajích v čase zaznamenáváme u služeb internetového spojení, kdy se částka vydávaná domácnostmi za tímto účelem zdvojnásobila již během dvou let - v roce 2006 činila 435 Kč na jednoho člena domácnosti, v roce 2008 již 906 Kč a letos již přes 1000 Kč.
V porovnání s výdaji za ostatní telekomunikační služby byly v minulých letech výdaje na provoz internetu nejnižší, stejně tak tomu bylo i v případě podílů na celkových spotřebních výdajích. Teprve v roce 2008 zaplatily domácnosti ze svých spotřebních výdajů více financí absolutně i poměrově za internet nežli za provoz pevné telefonní linky, přičemž rozdíl ve vydaných částkách se bude pravděpodobně stále zvyšovat, což naznačují i údaje za rok 2009.
Následující řádky přináší přehled za domácnosti tříděné podle různých kritérií pro získání představy o závislosti daných výdajů na typu domácnosti.
3.3 Výdaje domácností na telekomunikační služby podle příjmů domácností1
(roční průměry v Kč na jednoho člena dané domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
1 Podle čistých peněžních příjmů na jednoho člena domácnosti, jedná se o nejnižší a nejvyšší příjmový decil.
3.4 Výdaje domácností na telekomunikační služby podle postavení osoby v čele domácnosti
(roční průměry v Kč na jednoho člena dané domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
Domácnosti s nejvyššími příjmy logicky předčily ty s nejnižšími příjmy výší výdajů za obě sledované komunikační technologie. V případě pevné linky vydaly tyto domácnosti v roce 2009 cca trojnásobek a v případě mobilních telefonů více než dvojnásobek toho, co domácnosti s nejnižšími příjmy. Za zmínku stojí fakt, že již v roce 2003 vydaly domácnosti s nejvyššími příjmy za provoz mobilního telefonu více peněz nežli domácnosti s nejnižšími příjmy v roce 2009.
Výdaje za pevnou telefonní linku za celé sledované období mají mnohem vyšší domácnosti s důchodcem v čele oproti těm, které mají v čele osobu zaměstnanou,
v případě mobilních telefonů a internetu je tomu naopak. Navíc u výdajů za pevnou telefonní linku se rozdíl mezi oběma typy domácností neustále prohlubuje, kdy u domácností se zaměstnancem v čele klesají výdaje rychleji. Důvodem je zřejmě i obecně větší vazba domácností důchodců na tradičnější technologie a menší ochota osvojovat si nové. V roce 2009 tak domácnosti s důchodcem v čele vydaly na provoz pevné linky cca trojnásobek částky domácností se zaměstnancem v čele. Naopak tyto domácnosti vynaložily přibližně o polovinu více financí na provoz mobilního telefonu.
3.5 Výdaje domácností na provoz internetu* podle příjmů domácností
(roční průměry v Kč na jednoho člena dané domácnosti)
* v roce 2004 a 2005 nebylo zjišťováno
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
3.6 Výdaje domácností na provoz internetu* podle postavení osoby v čele domácnosti
(roční průměry v Kč na jednoho člena dané domácnosti)
* v roce 2004 a 2005 nebylo zjišťováno
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
V případě výdajů za
internet pozorujeme stejný trend jako u výdajů za provoz mobilního telefonu,
totiž že
domácnosti s nejvyššími příjmy každoročně vydávají za tuto informační technologii více než domácnosti s příjmy nejnižšími a domácnosti se zaměstnancem v čele více než domácnosti v čele s důchodcem. V roce 2009 tak domácnosti s nejvyššími příjmy vydaly za internet téměř třínásobek toho, co domácnosti s nejnižšími příjmy a domácnosti se zaměstnanou osobou v čele cca čtyřnásobek toho, co domácnosti v čele s důchodcem.
3.7 Výdaje domácností na telekomunikační služby podle příjmů domácnosti
(podíly na celkových spotřebních výdajích na jednoho člena dané domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
3.8 Výdaje domácností na telekomunikační služby podle postavení osoby v čele domácnosti
(podíly na celkových spotřebních výdajích na jednoho člena dané domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
Vydání relativní, vztažená k celkovým spotřebním výdajům domácností, vykazují u všech typů domácností stálý pokles v případě výdajů na provoz pevné linky a stálý růst u výdajů za provoz mobilního telefonu. U
domácností členěných podle příjmů se tyto podíly v případě pevné linky liší minimálně, naopak výdaje na provoz mobilního telefonu tvoří dlouhodobě znatelně vyšší podíly z celkových spotřebních výdajů u domácností s nejnižšími příjmy. V členění
domácností podle postavení osoby v jejich čele tvoří výdaje na provoz pevné linky vyšší podíly u domácností s důchodcem v čele, oproti tomu relativní výdaje na provoz mobilního telefonu jsou vyšší u domácností se zaměstnanou osobou v čele.
3.8 Výdaje domácností na služby internetového spojení* podle příjmů domácnosti
(podíly na celkových spotřebních výdajích na jednoho člena dané domácnosti)
* v roce 2004 a 2005 nebylo zjišťováno
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
U
domácností s příjmy nejnižšími rostl do roku 2008 podíl výdajů na provoz internetu ku celkovým spotřebním výdajům domácností výrazně rychleji a v tomto roce také podíl za tyto domácnosti poprvé převýšil podíl za
domácnosti s příjmy nejvyššími. V členění
domácností podle osoby v čele vykazují výrazně vyšší podíly ve všech sledovaných letech přirozeně domácnosti se zaměstnancem v čele oproti domácnostem s důchodcem v čele. Vliv má nepochybně zatím stále poměrně nízká penetrace internetem mezi důchodci, ačkoliv i zde je patrný pozvolný růst výdajů jak absolutních, tak vztažených k celkovým spotřebním výdajům.
Mezinárodní srovnání
3.9 Výdaje domácností na telekomunikační a internetové služby v zemích EU; 2005
(roční průměry v PPP eur a % z celkových spotřebních výdajů na jednu domácnost dané země)
* PPP (Purchasing Power Parity)
- parita kupní síly - eliminuje cenové rozdíly v jednotlivých zemích (za 1 euro v PPP je tak možno fiktivně nakoupit stejné množství zboží a služeb v každé zemi)
Zdroj: EUROSTAT
Ve výdajích České republiky na dané služby panuje stejná situace jako v případě výdajů na telekomunikační zařízení (viz kap. 2), tj. v absolutních hodnotách vykazuje ČR podprůměrné výdaje, ovšem v poměrových hodnotách vůči celkovým spotřebním výdajům značný nadprůměr.
V roce 2005 vydala průměrná domácnost
nejvíce financí na telekomunikační a internetové služby v Irsku - 1174 EUR v PPP (dále jen EUR), Řecku (1162 EUR) a na Kypru (1 058 EUR).
Česká republika vykazuje vůči EU výdaje lehce podprůměrné - průměr za EU činil v šetřeném roce 555 EUR, za ČR pak 502 EUR.
Minimum financí na dané služby vydala průměrná domácnost v Litvě (417 EUR), Bulharsku (313 EUR) a Rumunsku (255 EUR).
Poměrové ukazatele (výdaje na dané služby vůči celkovým spotřebním výdajům domácností)
vyšly za rok 2005 nejnižší v Dánsku (2,24 %), Lucembursku (1,98%) a Itálii (1,90 %). Neznamená to však (hlavně v případě Lucemburska), že by domácnosti v těchto státech vydávaly na dané služby málo peněz, neboť právě Lucembursko vykázalo jedny z nejvyšších absolutních výdajů. Naopak
Česká republika se s podílem 4,13 % dostala velmi vysoko na osmé místo, i když v absolutních vydáních vykazuje podprůměr.
Průměr Evropské unie činil ve sledovaném roce 2005 podíl 2,25 %.
Nejvyšším podílem z celkových spotřebních výdajů hradily telekomunikační a internetové služby domácnosti v méně vyspělých zemích EU - v Maďarsku (6,30 %), Lotyšsku (5,42 %) a Estonsku (4,92 %).
Na další kapitoly přejděte pomocí následujících odkazů: