V této části analýzy jsou sledovány výdaje na následující tři skupiny zařízení:
a) Zařízení pro zpracovávání dat (počítače – hardware i software, psací stroje, kalkulačky apod.)
b) Televizní přijímače, videorekordéry, DVD (včetně set-top boxů, antén apod.)
c) Rozhlasové přijímače, audio-zařízení
Pro podrobný výčet spotřební elektroniky spadající do daných skupin zařízení přejděte prosím na následující odkaz.
2.1 Výdaje domácností na zařízení pro zpracovávání dat
(roční průměry v Kč na jednoho člena domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
2.2 Výdaje domácností na zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu a zvuku
(roční průměry v Kč na jednoho člena domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
Výdaje českých domácností na zařízení pro zpracovávání dat dlouhodobě rostou, a to
jak absolutně, tak vztažené na celkové spotřební výdaje domácností. Ceny těchto zařízení dlouhodobě klesají, růst nákladů je tedy nejspíše podpořen stále vzrůstajícím zájmem domácností o koupi počítače a s ním související techniky.
Od roku 2008 dochází ve výdajích na daná zařízení k poklesu (zdali to souvisí více s trvalým poklesem cen nebo s postupným nasycením trhu s počítači a související technikou, případně s ekonomickou krizí, ukáží až data za další roky). Mezi lety 2003 a 2007 se tak výdaje na daná zařízení přepočtené na jednoho člena domácnosti téměř zdvojnásobily z hodnoty 422 Kč na 735 Kč, letos klesly na částku 615 Kč (pod úroveň hodnoty za rok 2006).
Výdaje domácností na spotřební elektroniku ve skupině televizní přijímače, videorekordéry, DVD taktéž v dlouhodobém měřítku stoupaly, letos lehce poklesly. Zatímco v roce 2003 vydal jeden člen domácnosti na tato zařízení v průměru 386 Kč za rok a v dalších letech se tyto výdaje pohybovaly v podobných hodnotách, v roce 2008 se skokově zvýšily na 802 Kč a letos poklesly na hodnotu 747 Kč (od roku 2008 se započalo s vypínáním analogového vysílání a přechodem na digitální vysílání, které vyžaduje nákup speciálních zařízení, což může mít vliv na skokově vyšší výdaje).
Výdaje na spotřebiče ve skupině rozhlasové přijímače, audio-zařízení naopak za dostupnou časovou řadu setrvale klesaly, v posledních letech stagnují. V roce 2003 činila průměrná částka vydaná jedním členem domácnosti ročně 195 Kč, v roce 2009 to bylo o 95 Kč méně (vydané částky v absolutních hodnotách se tak pohybují mnohem níže než tomu bylo u předchozích dvou skupin spotřební elektroniky). Za poklesem výdajů může stát fakt, že se do této skupin produktů řadí mnoho těch, které rok od roku zastarávají a přestávají se k poslechu hudby používat (gramofony, audiokazetové přehrávače), a také může hrát roli stále častější poslech hudby přímo v počítači či DVD přehrávačích a tím menší zájem o využívání klasických audio-zařízení.
Následující řádky přináší přehled za domácnosti tříděné podle různých kritérií pro získání konkrétnější představy závislosti výše uvedených výdajů na typu domácnosti.
2.3 Výdaje domácností na PC a spotřební elektroniku podle příjmů domácnosti1
(roční průměry v Kč na jednoho člena dané domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
1 Podle čistých peněžních příjmů na jednoho člena domácnosti, jedná se o nejnižší a nejvyšší příjmový decil.
2.4 Výdaje domácností na PC a spotřební elektroniku podle postavení osoby v čele domácnosti
(roční průměry v Kč na jednoho člena dané domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
Domácnosti tříděné podle příjmu přirozeně vydávají nejen za spotřební elektroniku rozdílné částky úměrné jejich finančním možnostem. Jak moc se ale tyto částky liší můžeme zjistit z grafu 2.3. V roce 2009 vydal jeden člen domácností s nejnižšími příjmy v průměru 265 Kč za
zařízení pro zpracovávání dat, u domácností s nejvyššími příjmy činila tato částka téměř 1400 Kč, čili více než pětinásobek. U
zařízení ve skupině TV, videorekordéry, DVD jsou rozdíly dokonce ještě znatelnější, částky vydávané domácnostmi s nejvyššími příjmy na tato zařízení každoročně převyšovaly částky domácností s příjmy nejnižšími cca čtyřnásobně, od roku 2008 dokonce cca osminásobně! Co se týče
skupiny rozhlasové přijímače, audio-zařízení, pokles a v posledních letech spíše stagnaci ve vynakládaných částkách vykazují oba typy domácností v tomto členění, v roce 2009 činila tato částka 51 Kč u domácností s nejnižšími příjmy a 205 Kč u domácností s příjmy nejvyššími.
V členění domácností podle osoby v jejím čele pochopitelně dominují vyššími výdaji domácnosti se zaměstnanou osobou v čele, opět je tedy zajímavé zaměřit se na to, jak moc se vydávané částky liší. Nejmarkantnější rozdíl panuje v případě koupě
zařízení pro zpracovávání dat, kdy průměrná částka vydaná jedním členem domácností zaměstnanců převýšila v roce 2009 částku domácností důchodců cca čtyřnásobně (na počátku sledovaného období dokonce cca čtyřicetinásobně). Naopak překvapivě téměř srovnatelné částky můžeme pozorovat ve výdajích na spotřební elektro
ve skupině TV, videorekordéry, DVD a v posledních dvou letech dokonce vyšší vydané částky u domácností důchodců oproti domácnostem zaměstnanců. U výrobků spadajících do
skupiny rozhlasové přijímače, audio-zařízení byly částky vydávané domácnostmi zaměstnanců každoročně vyšší cca dvoj- až trojnásobně, zároveň jsou v posledních letech absolutně nejnižší ve srovnání s předchozími kategoriemi spotřební elektroniky.
2.5 Výdaje domácností na PC a spotřební elektroniku podle příjmů domácnosti
(podíly na celkových spotřebních výdajích na jednoho člena dané domácnosti)
Pozn.: ostatní spotřební elektronika zahrnuje výrobky skupiny TV, videorekordéry, DVD a rozhlasové přijímače, audio-zařízení
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
2.6 Výdaje domácností na PC a spotřební elektroniku podle postavení osoby v čele domácnosti
(podíly na celkových spotřebních výdajích na jednoho člena dané domácnosti)
Pozn.: ostatní spotřební elektronika zahrnuje výrobky skupiny TV, videorekordéry, DVD a rozhlasové přijímače, audio-zařízení
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
Pokud jde o vydání relativní, vztažená k celkovým spotřebním výdajům domácností,
více na dané zboží vydávají domácnosti se zaměstnanou osobou v čele oproti domácnostem důchodců (vyjímkou jsou roky 2008 a 2009 u domácností důchodců a výdajů na ostatní spotřební elektroniku).
U domácností tříděných podle příjmu nejsou rozdíly v relativních vydáních příliš markantní (bohatší domácnosti sice za dané výrobky vydávají v absolutních částkách znatelně více oproti chudším, zároveň jsou ale vyšší i jejich celkové spotřební výdaje).
Mezinárodní srovnání
2.7 Výdaje domácností na PC a spotřební elektroniku2 v zemích EU; 2005
(roční průměry v PPP* eur a % z celkových spotřebních výdajů na jednu domácnost dané země)
* PPP (Purchasing Power Parity)
– parita kupní síly - eliminuje cenové rozdíly v jednotlivých zemích (za 1 euro v PPP je tak možno fiktivně nakoupit stejné množství zboží a služeb v každé zemi)
Zdroj: EUROSTAT
2 zahrnuje veškerou spotřební elektroniku ze všech tří sledovaných skupin zařízení
Nejvíce peněz vydaly v roce 2005 za danou spotřební elektroniku domácnosti Lucemburska (479 EUR v PPP - dále jen EUR), následovalo Dánsko (406 EUR) a Nizozemsko (404 EUR). Naopak
nejnižší částky vydaly domácnosti v Polsku (69 EUR), Bulharsku (31 EUR) a Rumunsku (23 EUR).
Česká republika se s částkou 150 EUR zařadila mezi státy EU na 15. příčku, hned před unijní průměr, který v daném roce činil 146 EUR.
V relativním srovnání se Česká republika s hodnotou 1,24 % umístila mezi zeměmi EU na šesté pozici, vysoko nad unijním průměrem (0,59 %).
Nejnižší podíly částek vydávaných za danou spotřební elektroniku z celkových spotřebních výdajů (pod 0,5%) vykázaly domácnosti Bulharska, Rumunska, Itálie a Řecka, naopak
nejvyšším podílem z celkových spotřebních výdajů (nad 1,5 %) nakupují danou spotřební elektroniku domácnosti Dánska.
Na další kapitoly přejděte pomocí následujících odkazů: