2.1 Výdaje domácností na telekomunikační zařízení
(roční průměry v Kč na jednoho člena domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
Výdaje českých domácností na telefonní zařízení potřebné k fungování pevné linky rok od roku setrvale klesaly (pravděpodobně díky trvale se zmenšujícímu zájmu o využívání pevné linky) a od roku 2005 víceméně stagnují.
Naopak výdaje domácností za mobilní telefony vykazovaly na počátku sledovaného období nárůst a následně pokles, což může být částečně způsobeno jak klesajícími cenami mobilních telefonů, tak i nasycením trhu.
Následující řádky přináší přehled za domácnosti tříděné podle různých kritérií pro získání konkrétnější představy závislosti daných výdajů na typu domácnosti.
2.2 Výdaje domácností na telekomunikační zařízení podle příjmů domácností1
(roční průměry v Kč na jednoho člena dané domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
1 Podle čistých peněžních příjmů na jednoho člena domácnosti, jedná se o nejnižší a nejvyšší příjmový decil.
2.3 Výdaje domácností na telekomunikační zařízení podle postavení osoby v čele domácnosti
(roční průměry v Kč na jednoho člena dané domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
Mezi domácnostmi různého typu se přirozeně vyskytují velké rozdíly ve výdajích, samozřejmě nejen na telekomunikační zařízení.
Domácnosti s nejvyššími příjmy vydávají podstatně více peněz oproti domácnostem s příjmy nejnižšími, v roce 2009 vydaly 5x více za vybavení pevné linky (ale i tak pouze 5 Kč v průměru na jednoho člena dané domácnosti/rok) a téměř 2x více za mobilní telefony než domácnosti s nejnižšími příjmy. Stejně tak
domácnosti v čele se zaměstnanou osobou vydávají za obě komunikační technologie více peněz nežli domácnosti v čele s důchodcem.
2.4 Výdaje domácností na telekomunikační zařízení podle příjmů domácnosti
(podíly na celkových spotřebních výdajích na jednoho člena dané domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
2.5 Výdaje domácností na telekomunikační zařízení podle postavení osoby v čele domácnosti
(podíly na celkových spotřebních výdajích na jednoho člena dané domácnosti)
Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů
Vydání relativní, vztažená k celkovým spotřebním výdajům domácností, se v případě
pevné linky liší jen málo (u všech typů domácností se jedná o necelou desetinu promile z celkových spotřebních výdajů), u
mobilního telefonu jsou rozdíly znatelnější: u domácností se zaměstnancem v čele tvoří výdaje za mobilní telefon téměř třikrát vyšší část celkových spotřebních výdajů než u domácností důchodců (souvisí zřejmě s nižší vybaveností domácností důchodců mobilními telefony, viz první část této analýzy).
Mezinárodní srovnání
2.6 Výdaje domácností na telekomunikační zařízení v zemích EU; 2005
(roční průměry v PPP* eur a % z celkových spotřebních výdajů na jednu domácnost dané země)
* PPP (Purchasing Power Parity)
- parita kupní síly - eliminuje cenové rozdíly v jednotlivých zemích (za 1 euro v PPP je tak možno fiktivně nakoupit stejné množství zboží a služeb v každé zemi)
Zdroj: EUROSTAT
Domácnosti v České republice vydaly v roce 2005 na telekomunikační zařízení (pevnou linku i mobilní telefon) v průměru 42 EUR v PPP (dále jen EUR), což nás řadí nad evropský průměr, který v tomto roce činil 28 EUR na jednu domácnost. Znamená to tedy, že průměrná domácnost ČR nakoupila v daném roce více zařízení pro pevnou linku a mobilních telefonů, nežli průměrná domácnost EU.
Nejproduktivnější byly v tomto ohledu domácnosti na Maltě, kde nakoupené dané zboží odpovídalo 139 EUR, v Lucembursku (98 EUR) a na Kypru (87 EUR), naopak nejméně tohoto zboží nakoupila průměrná domácnost v Polsku (8 EUR), Řecku (6 EUR) a Rumunsku (4 EUR).
V relativním srovnání však ČR patří k zemím, ve kterých vydání za telekomunikační zařízení tvoří jedny z nejvyšších podílů na celkových spotřebních vydáních. V roce 2005 vydala průměrná česká domácnost 0,35 % všech spotřebních výdajů na telefonní zařízení, vyšší podíl vykázala pouze Malta (0,49 %). Průměr za EU činil 0,11 %.
Na další kapitoly přejděte pomocí následujících odkazů: