A. OBECNĚ
Odvětvová klasifikace ekonomických činností slouží pro třídění jednotek podle druhu ekonomické činnosti, kterou se zabývají (nikoliv pro třídění výrobků a služeb, které poskytují). Cílem tohoto třídění je možnost postavit k sobě jednotky vzájemně co nejvíce podobné druhem své činnosti.
Činnost jednotky je obecně charakterizována vstupem prací, surovin, výrobků nebo služeb, vlastní činností (výrobním procesem, prováděním výkonů) a výstupem produkce (výrobků, prací, služeb). Činnost konkrétní jednotky je představována typem výroby zboží nebo poskytovaných služeb, jimiž se jednotka zabývá. Ideální by bylo, kdyby jednotky byly ve své činnosti co nejvíce homogenní, aby mohly být jednoznačně zatříděny. V praxi tomu tak v řadě případů není a vzniká řada problémů. Většina jednotek provádí činnosti smíšeného charakteru. Pro přiřazení jednoho kódu OKEČ jedné jednotce je nezbytné stanovit hlavní (převažující) činnost. Tato činnost zpravidla tvoří největší část celkové přidané hodnoty příslušné jednotky.
Vedle hlavní činnosti jednotka ještě může vykonávat činnosti vedlejší.
Kromě toho zpravidla jednotka vykonává tzv. pomocné (doplňkové) činnosti, které slouží pouze příslušné jednotce, netvoří součást konečného produktu jednotky, jsou součástí běžných nákladů jednotky (tzn. že netvoří přírůstek základního kapitálu).
K pomocným činnostem patří např. účetnictví, přeprava, skladování, nákup, prodejní reklama, opravy a údržba.
Za pomocné činnosti nelze považovat:
- výrobu zboží a poskytování služeb, které tvoří součást tvorby kapitálu; např. stavební práce ve vlastní režii je třeba klasifikovat odděleně ve stavebnictví, jsou-li k dispozici údaje;
- výrobu, jejíž podstatná část je předmětem obchodu a to i v případě, že většina je spotřebovávána v souvislosti s hlavní činností;
- výrobu zboží, které se následně stává neoddělitelnou částí výstupu hlavní nebo vedlejší činnosti (např. výroba beden v podnikovém oddělení, které se zabývá balením výrobků);
- výrobu energie, dokonce i v případě, že celá výroba je spotřebována v mateřské jednotce;
- nákup zboží pro maloobchod;
- výzkum a vývoj, protože tato činnost neposkytuje služby, které jsou spotřebovávány v průběhu výroby.
Ve všech těchto případech, kdy lze získat o jednotlivých činnostech data, je třeba jednotky podle těchto činností zařadit.
Základní orientaci pro klasifikování příslušných jednotek umožňuje systematická část klasifikace. Klasifikace je pětimístná, páté místo podrobněji charakterizuje obsah vyšší položky. Páté místo je využito jen v některých případech.
Vysvětlivky slouží pro přesnou orientaci a pro odstranění pochybností v nejasných a sporných případech. Každá úroveň klasifikace může být všeobecně popsána pro ni typickými výrobky nebo službami. Je však vždy nezbytné vzít v úvahu popis činnosti, neboť pro zatřídění může být rozhodující spíše použitý výrobní proces nebo suroviny než produkt, který je výstupem.
Pro vlastní stanovení kódu OKEČ je nezbytné nejdříve se orientovat charakterem činnosti (těžba, zpracování, opravy, zprostředkování, velkoobchod, maloobchod, stravování, doprava, peněžnictví, realitní činnosti, zpracování dat apod.) a pak se zabývat podrobnější charakteristikou produkovaných výrobků a služeb. Jednotky jsou klasifikovány na pokud možno co nejpodrobnější úrovni OKEČ.
B. Základní pravidla určení hlavní činnosti
a) Hlavní činnost se v praxi určuje podle výrobků, které jednotka produkuje pro obchod, nebo podle služeb, které poskytuje jiným jednotkám. Rozpočtové jednotky se zpravidla zatřiďují podle charakteru činnosti, pro kterou byly zřízeny.
b) Pro stanovení hlavní činnosti je rozhodující výše hrubé přidané hodnoty. Hrubá přidaná hodnota je hodnota hrubé výroby zmenšená o cenu materiálu a dalších mezivstupů. Jednotce se přiřazuje takový kód činnosti OKEČ, ve které hrubá přidaná hodnota tvoří největší část. Činnost určená jako hlavní nemusí nutně činit 50 % nebo více celkové přidané hodnoty sledované jednotky (viz dále uvedená pravidla).
Když není možné zjistit výši přidané hodnoty nebo když nelze tuto metodu použít, lze se orientovat:
- na základě výstupů
- podle hodnoty hrubého obratu výrobků nebo služeb (případně obchodního rozpětí);
- na základě vstupů
- podle výše mezd a odměn charakteristických pro různé činnosti, případně ve vazbě na hodnotu hmotného investičního majetku;
- podle počtu zaměstnanců podílejících se na příslušném druhu vyráběné produkce nebo služeb.
Hrubým obratem rozumíme hodnotu výstupů jednotlivých výrobně ekonomických procesů. Hrubým obratem obchodu (obchodním rozpětím) se rozumí výše tržeb korigovaná odpočtem nákladů na prodané zboží. V případě finančních služeb přicházejí v úvahu výnosy z finančního zprostředkování (např. z bankovních operací, finančního leasingu, z operací s cennými papíry).
c) Při vertikální kombinaci činností prováděných v jednotce je zpravidla rozhodující konečný produkt. Přitom má výroba vždy přednost před navazujícími obchodními činnostmi (např. výroba tkanin v kombinaci s jejich prodejem bude zařazena do výroby tkanin).
d) Při horizontální kombinaci činností, kde některé druhy činností jsou prováděny současně, je pro stanovení převažující činnosti rozhodující objem výroby zboží nebo poskytovaných služeb (např. výroba pekařských výrobků kombinovaná s výrobou čokoládových cukrovinek).
e) Účelné je nejdříve najít vyšší klasifikační stupeň (jednomístný nebo dvoumístný alfabetický kód, dvoumístný nebo třímístný číselný kód), který vyhovuje co největšímu objemu produkce, a pak se snažit najít co nejvhodnější podrobné zařazení. Výjimku tvoří oddíl 52 - maloobchod, který se člení na dalších místech podle typu prodeje (v prodejnách, ve stáncích, zásilkový prodej apod.). Specializovaný obchod s novým zbožím je dále členěn podle druhu prodávaného zboží.
f) Jednotka se zařazuje vždy podle druhu zboží nebo služeb, které produkuje, a nikoliv podle vlastníka (např. pokud jednotka patří politické straně, sportovní organizaci, orgánu místní správy apod.).
C. Specifická pravidla určení hlavní činnosti
a)
Ekonomické subjekty stavebního charakteru, převážně
zaměřené na instalaci a montáž jakéhokoliv vybavení, se zařazují do stavebnictví (oddíl 45). Instalace, která je poskytována jako služba související s prodejem zařízení, je přidruženou činností (např. maloobchodu - oddíl 52).
b)
Montáže a instalace zejména spotřebního zboží (např. domácích elektrospotřebičů)
prováděné u zákazníka obchodními jednotkami jsou zařazovány do maloobchodu - oddíl 52. Hodnota těchto služeb je chápána jako součást maloobchodní marže.
c)
Montáže a instalace některých
zařízení spojených s jejich výrobou se zařazují do příslušného průmyslového oddílu (např. instalace bezdrátových komunikačních zařízení, telefonních přístrojů, faxů do třídy 32.20, montáž průmyslové vzduchotechniky a chladicích zařízení do třídy 29.23).
d)
Samostatné montáže strojů a zařízení jsou považovány za součást výroby a zařazují se do příslušného průmyslového oddílu spolu s výrobou.
e)
Opravy a údržba výrobků se zařazují tam, kde se zatřiďuje jejich výroba. Výjimky jsou v následujících případech:
- opravy a údržba lodí - skupina 35.1,
- opravy a údržba kotlů a hořáků ústředního topení, ventilace a klimatizace pro domácnost – třída 45.33,
- opravy a údržba motorových vozidel - oddíl 50,
- opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost - skupina 52.7,
- opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů - třída 72.50.
f)
Zprostředkovatelské jednotky jsou v případech, kdy na sebe berou rizika spojená s výrobou (např. vlastní materiály, ze kterých je výrobek vyroben) klasifikovány tak, jako by výrobek vyráběly samy.
g)
Zprostředkování velkoobchodu (obchod se zbožím v zastoupení třetí strany) přísluší do skupiny 51.1,
zprostředkování maloobchodu se neuvádí odděleně, ale v příslušných třídách oddílu 52.
h)
Velkoobchod se člení podle druhu produktů,
maloobchod je členěn především podle typu prodeje (v prodejnách 52.1 až 52.5, mimo prodejny - prostřednictvím zásilkového prodeje, ve stáncích apod. 52.6; maloobchod ve specializovaných prodejnách s novým zbožím je dále členěn podle druhu prodávaného zboží.
i) Při zatřiďování se zřetelem na různorodý obchodovaný sortiment platí následující pravidla:
Jestliže prodávané komodity lze přiřadit k několika třídám OKEČ (přidaná hodnota nebo jiné vhodné měřítko je větší než 5 %), je pro zatřídění určující, zda některá ze tříd tvoří 50 % objemu nebo více. Klasifikuje se pak v odpovídající třídě.
Jestliže prodávané komodity zahrnují maximálně čtyři třídy OKEČ (ze skupin 52.2, 52.3 a 52.4), z nichž žádná netvoří z hlediska přidané hodnoty 50 % objemu nebo více, ale každá reprezentuje 5 % nebo více z hlediska přidané hodnoty, přihlíží se při určení třídy OKEČ k součtu objemu jednotlivých skupin a k vyššímu počtu.
Např.:
 | 52.44 | 45 % |
| 52.25 | 30 % |
| 52.27 | 25 %, |
| jednotka přísluší do třídy 52.25. |
Jestliže prodávané komodity zahrnují pět nebo více tříd ze skupin 52.2, 52.3 a 52.4, z nichž každá tvoří 5 % nebo více z hlediska přidané hodnoty, ale žádná z nich netvoří 50 % objemu nebo více, je třeba činnost klasifikovat jako maloobchod v nespecializovaných prodejnách ve skupině 52.1.
j) Pokud jednotka současně vyrábí a obchoduje s cizími výrobky, přísluší do oddílu obchodu 52 pouze v případě, kdy tržby za tyto cizí výrobky přesáhnou 75 % z celkového obratu.
D.Příklad určení hlavní činnosti statistické jednotky, vykonávající různé druhy činností
Statistická jednotka vykonává například následující činnosti s podílem na přidané hodnotě:
E. Změny v zatřiďování jednotek
Jednotky v průběhu sledovaného období často mění svoji hlavní činnost. S tím souvisí potřeba změnit jejich zařazení podle OKEČ, avšak příliš časté změny extrémně ztěžují statistické zpracování. Z toho důvodu se zavádí
"pravidlo stability", podle kterého se provede změna zařazení jednotky v případě, že změněná hlavní činnost trvá již dva roky od původního zařazení.
Změny v zatřídění jednotek (jejich překlasifikování) pro statistické účely se neprovádí častěji než
jednou ročně, vždy k 1. lednu nového roku.