Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Liberecký kraj
Tanvald
| SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TANVALD |
  HISTORIE ÚZEMÍ
První písemná zmínka o většině sídel na území správního obvodu Tanvald pochází ze 17. století – Tanvald (1611), Plavy a Velké Hamry (1624), Albrechtice v Jizerských horách (1674) nebo Jiřetín pod Bukovou (1687). Podle první historické zmínky je nejstarší obcí v tomto správním obvodu Zlatá Olešnice, o které se psalo již v roce 1352. Na druhé straně za nejmladší obec můžeme považovat Harrachov, o němž se historické dokumenty zmiňují až v roce 1720.  HISTORIE MĚST
TANVALD – o Tanvaldu jako dřevařské osadě se poprvé dozvídáme již ve druhé polovině 16. století. V této době však osada spadala pod obec Smržovka. Jako samostatné sídlo existuje Tanvald pravděpodobně od začátku 17. století (první písemná zmínka z roku 1611). Začátkem 18. století začali místní obyvatelé pěstovat len a vyrábět lněnou přízi, kterou následně prodávali do míst s vyspělým ručním tkaním. Postupně si rolníci a chalupníci začali ručním tkaním plátna přivydělávat sami. Na počátku 19. století bylo hlavním zdrojem obživy místních obyvatel zemědělství, rozvinuté bylo i ruční předení lnu a tkaní lněného plátna. Poblíž soutoku Kamenice a Desné se dokonce nacházela dvě bělidla plátna. Později se v Tanvaldě začala zpracovávat také bavlna, v letech 1827 – 1828 zde byla postavena první strojová přádelna bavlny, která využívala vodního pohonu. Díky rozvoji bavlnářství došlo k rychlejšímu osidlování Tanvaldska. Dalšímu rozmachu této oblasti pomohlo vybudování státní silnice mezi Libercem a Trutnovem v letech 1847 – 1850. V roce 1895 byl Tanvald povýšen na městys a v roce 1905 na město. DESNÁ – založení obce sahá do roku 1691, první písemná zmínka však pochází až z roku 1700. Zakladatelem Desné byl hrabě Albrecht Maxmilián Desfourse II., majitel panství. Původně se obec měla jmenovat právě podle svého zakladatele Desfoursdorf, ale ujal se zjednodušený lidový název Dessensdorf, který se užíval téměř 250 let. Řeka Bílá Desná, v jejímž údolí se obec Desná nachází, sloužila v 19. století k pohonu velkého množství závodů. K tomu, aby byl zajištěn stálý stav vody i v letních měsících a aby se zabránilo četným jarním záplavám, byla v letech 1912 – 1915 na půdě Albrechtic na Bílé Desné vystavěna přehrada se sypanou hrází. Dne 18. září 1916 však došlo k protržení hráze, neštěstí po sobě zanechalo 62 mrtvých a přes sto zničených nebo vážně poškozených domů. V roce 1913 byla obec císařským výnosem povýšena na městys. K rozkvětu městysu došlo ve druhé polovině 19. století, kdy zde fungovaly velmi známé vodoléčebné lázně. V roce 1968 se městys Desná dočkal povýšení na město. HARRACHOV – původní obec Dörfl byla založena v 17. století nedaleko nynějšího Ryzího potoka, začátkem 18. století pak byla přejmenována po majitelích na Harrachov (původně Harrachsdorf). Dříve než se Harrachov stal turistickým a sportovním střediskem, proslul místním sklářstvím. Nejprve v lokalitě Rýžoviště a později na Novém Světě vznikla tradice ručně vyráběného, foukaného, broušeného, ale i rytého, malovaného nebo jinak zdobeného skla. VELKÉ HAMRY – obec Velké Hamry se rozkládá v půvabném okolí kolem řeky Kamenice a stoupá až pod kopec Muchov (786 m n. m.). Původní pojmenování Hamrsko pochází od železných hamrů, které zde stávaly již ve 13. – 14. století. Dochované místní názvy dokládají, že se zde pracovalo s kovem. Další výrobní etapou bylo mletí obilí pro celé okolí, které umožňoval výhodný vodní zdroj - řeka Kamenice. Řeka podnítila i výstavbu textilní továrny ve Svárově a s tím související rozvoj osídlení této oblasti. Továrna ve Svárově později proslula stávkou textilních dělníků. Ve druhé polovině 19. století byla postavena důležitá železnobrodskotanvaldská silnice, železnice, byl zahájen provoz pošty a následně i telegrafické a telefonické spojení. V roce 1926 byla obec povýšena na městys a v roce 1968 na město. Svojí rozlohou 191 km2 je správní obvod Tanvald třetím nejmenším obvodem Libereckého kraje a zaujímá pouze 6,0 % jeho výměry. Obcí s nejnižší nadmořskou výškou jsou Plavy (403 m n. m.), nejvýše se pak budeme ve správním obvodu Tanvald nacházet v obci Kořenov (725 m n. m.). Území správního obvodu tvoří 10 obcí, z toho čtyři obce mají statut města (Desná, Tanvald, Velké Hamry a Harrachov). Celé území obvodu se dělí na 21 katastrů. Hustotou osídlení 114,8 obyvatel na km2 se řadí k méně zalidněným správním obvodům. Typické pro tento správní obvod je nejvyšší podíl lesní půdy ze všech správních obvodů kraje – v roce 2006 dosáhl 72,0 %. Z toho vyplývá velmi nízký podíl zemědělské půdy (19,5 %) a především orné půdy (3,1 %). Tanvaldský správní obvod se rozkládá v severovýchodní části Libereckého kraje a v rámci něj hraničí s několika dalšími správními obvody s rozšířenou působností – Jablonec nad Nisou, Železný Brod, Semily a Jilemnice. Na severu svého území hraničí s Polskou republikou, se kterou bylo v roce 1959 vyměněno území Kacířské skály za dnešní část obce Harrachov – Mýtiny. Z geografického hlediska do správního obvodu zasahují Jizerské hory, které byly v roce 1967 prohlášeny za chráněnou krajinnou oblast s množstvím maloplošných přírodních rezervací a památek. Celé území je bohaté na vodní toky – řeky Kamenice, Bílá Desná a Černá Desná se svými vodopády.  OBYVATELSTVO
 Ve správním obvodu Tanvald ke konci roku 2006 žilo 21 895 obyvatel, což znamenalo 5,1 % obyvatel Libereckého kraje. Podobně jako v ostatních správních obvodech také na tanvaldsku je vyšší podíl žen 51,1 %. V roce 2006 se v tomto správním obvodu živě narodilo 211 dětí a mezi nimi rovněž mírně převažovaly dívky (podíl 50,7 %). Mimo manželství bylo na svět přivedeno 88 dětí, tzn. 41,8 % živě narozených. Nejvíce živě narozených dětí se narodilo vdaným matkám (58,3 %), svobodným matkám se narodilo 34,1 % dětí a rozvedeným ženám 7,6 % živě narozených dětí. Průměrný věk matky při narození dítěte činil 28,8 let. Počet zemřelých obyvatel byl v roce 2006 nižší než počet živě narozených dětí, tak byl dosažen kladný přirozený přírůstek ve výši 10 osob, což spolu s kladným migračním saldem (13 osob) znamenalo zvýšení počtu obyvatel správního obvodu Tanvald v roce 2006 o 23 osob. Kladné migrační saldo bylo jednoznačně dosaženo vlivem kladného salda zahraniční migrace (91 osob), neboť výsledkem vnitřního stěhování v rámci České republiky bylo saldo záporné (-78). V průběhu roku 2006 bylo ve správním obvodu uzavřeno celkem 105 sňatků, a to především svobodnými nevěstami (podíl 69,5 %) a svobodnými ženichy (podíl 61,9 %). Do manželství vstoupilo dále 30,5 % rozvedených žen, 35,2 % rozvedených a 2,9 % ovdovělých mužů. Během roku 2006 naopak rozvodem skončilo 71 manželství, z toho bylo 45,1 % manželství bezdětných, 28,1 % rozvodů se týkalo rodin s jedním nezletilým dítětem a 26,8 % se dvěmi nezletilými dětmi. Věkové složení obyvatel správního obvodu Tanvald nevykazuje žádné výraznější extrémy. Podíl osob ve věku 0 – 14 let v roce 2006 činil 14,7 %, do intervalu 15 – 64 let patřilo 71,9 % obyvatel a podíl 65letých a starších dosáhl 13,4 %. Průměrný věk obyvatel tohoto správního obvodu byl 39,9 let. Nejmladší obyvatelstvo má obec Plavy, ve které průměrný věk v roce 2006 dosáhl 38,5 let. Obyvatelé s nejvyšším průměrným věkem (41,9 let) žijí v obci Jiřetín pod Bukovou.  Registr ekonomických subjektůV Registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2006 zapsáno celkem 5 297 subjektů se sídlem na území správního obvodu Tanvald, kterým bylo přiděleno identifikační číslo. Z celkového počtu subjektů převažovaly fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku (4 027 subjektů). Samostatně hospodařících rolníků nezapsaných do obchodního rejstříku zde bylo 163. Na území správního obvodu sídlilo dále 260 společností s ručením omezeným, 12 akciových společností a 9 družstev. Svou firmu se zde rozhodlo umístit také 252 zahraničních osob. Privatizace domovního a bytového fondu se projevila v zaregistrování 87 společenství vlastníků jednotek. Občané správního obvodu Tanvald založili 107 sdružení (svazy, spolky, kluby) a 59 organizačních jednotek sdružení. Působily zde také 2 nadace a 2 nadační fondy. V odvětvové struktuře firem podle převažující činnosti se nejvíce subjektů zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu (podíl 24,5 % evidovaných subjektů), druhý nejvyšší podíl (16,2 %) zaujímaly průmyslové firmy. Výraznými podíly byly zastoupeny subjekty se stavební činností (13,7 %) a poskytující ubytovací a stravovací služby (13,0 %). Z hlediska velikosti subjektů jsou výrazně zastoupeny firmy bez zaměstnanců (podíl 33,0 %), 6,4 % firem zaměstnávalo 1 – 5 osob. Velkých firem se 100 a více zaměstnanci sídlilo ke konci roku 2006 v tomto správním obvodu celkem 8, z nichž největší patřila do kategorie 500 – 999 pracovníků. Zaměstnavatelé V rámci průmyslové činnosti v tomto správním obvodě zaujímá významné postavení zejména textilní výroba, která zde má dlouholetou tradici – její počátky sahají do 18. století. Dnes je zastoupena společností SEBA T a.s., patřící do skupiny podniků v rámci firmy Hybler Group. Výrobou bižuterie, vánočních ozdob a dárkových předmětů se zabývá firma Ornela a.s., divize Desenské sklárny. Důležitým zaměstnavatelem ve správním obvodu je firma sídlící v obci Jiřetín pod Bukovou – DETOA Albrechtice, s. r. o., vyrábějící dřevěné hračky, perly, klavírní mechaniky a klávesnice. Ze strojírenských podniků patří k největším LITMAS, s.r.o. (výroba sklářských a textilních strojů) a DESKO a.s. (sklářské stroje, formy a elektroinstalační materiál). Ve správním obvodu se nachází 7 vhodných rozvojových lokalit pro průmyslové zóny. Ve většině případů se jedná o tzv. brownfields, tj. plochy, které v současné době ztrácejí nebo již ztratily svou původní funkci. Tyto lokality se nacházejí na území Dolní Smržovky (1 objekt), Tanvaldu (2 objekty), Velkých Hamrů (1 objekt), Desné (5 objektů) a Zlaté Olešnice (1 objekt). Lokality typu „greenfields“ se pak nacházejí na 2 místech správního obvodu, a to ve Smržovce (objekt Smržovka) a Tanvaldu (objekt Horní Tanvald). Trh práce – ekonomická aktivita Z celkového počtu obyvatel správního obvodu v roce 2001 bylo 11 309 osob, tj. 51,2 %, ekonomicky aktivních. Konkrétně se jednalo o 10 594 zaměstnaných osob a 715 osob hledajících zaměstnání. Podle postavení v zaměstnání převažovali mezi ekonomicky aktivními osobami zaměstnanci, kterých při posledním sčítání bylo 8 806, tj. 77,9 %. Za zaměstnavatele se označilo 315 osob, což v relativním vyjádření znamená 2,8 %. Samostatně činné reprezentovalo 1 428 osob (12,6 %). Jedna osoba působila jako člen družstva. Zbylých 759 ekonomicky aktivních obyvatel patřilo do skupiny ostatních nebo osob s nezjištěným postavením v zaměstnání. Nejvíce (5 096 osob, tj. 45,1 %) ekonomicky aktivních pracovalo v odvětví průmyslu. S výrazně větším odstupem se na druhém místě řadilo odvětví školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti s celkovým počtem 850 ekonomicky aktivních. Nepatrně méně ekonomicky aktivních, konkrétně 838, působilo v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Ve stavebnictví pracovalo 717 osob, v pohostinství a ubytování 690 osob, v oblasti dopravy, skladování, pošty a telekomunikace 531 ekonomicky aktivních. V odvětví veřejné správy, obrany, sociálního zabezpečení pracovalo 489 osob a v zemědělství, lesnictví 185 osob.  NezaměstnanostRelativně pozitivní vývoj nezaměstnanosti posledních let se projevil rovněž ve správním obvodu Tanvald. Ke konci roku 2006 evidoval úřad práce v tomto regionu celkem 991 uchazečů o práci, tzn. 5,7 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti k tomuto datu činila 7,62 %, zatímco v závěru roku 2005 7,96 %. Z celkového počtu uchazečů o práci bylo 53,9 % žen, 4,4 % absolventů škol a 15,2 % občanů se změněnou pracovní schopností. Podíl nejmladších uchazečů o práci činil 19,8 % a osob ve věku 50 a více let 22,6 %. V evidenci úřadu práce 6 – 12 měsíců bylo 16,1 % uchazečů, avšak více než 12 měsíců 46,0 % uchazečů. Příznivý vývoj nastal rovněž v nabídce volných pracovních míst, což dokazuje pokles počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo z 8,3 osob v roce 2005 na 6,0 osob v roce 2006. Vyjížďka za prací a do škol Z celkového počtu zaměstnaných osob jich 87,0 % při sčítání v roce 2001 uvedlo, že jejich současné místo pracoviště bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Z uvedeného počtu dojíždělo, resp. docházelo do zaměstnání v rámci obce 37,2 %. Denně mimo obec vyjíždělo 4 607 zaměstnaných osob (86,9 % vyjíždějících). Do 14 minut bylo v zaměstnání 17,0 % vyjíždějících. Většině osob, tj. 39,2 %, však cesta do zaměstnání trvala v rozmezí 15 – 29 minut, 26,9 % osob se do zaměstnání dostalo během 30 – 44 minut. Do vzdálenějších míst s dobou cesty 45 – 59 minut vyjíždělo 501 osob a déle než 1 hodinu do zaměstnání cestovalo 267 osob. Celkem 3 665 studentů a žáků vyjíždělo do škol. Z toho v rámci obce 48,3 %, v rámci kraje 11,9 % a do jiného kraje 9,1 % osob. Denně vyjíždělo mimo obec celkem 1 242 osob. Nejvyšší podíl vyjíždějících vykázala obec Jiřetín pod Bukovou (99,1 %), nejnižší město Tanvald (33,5 %).  DOPRAVNÍ SPOJENÍ
Vzdálenosti do velkých českých a zahraničních evropských měst: Praha (cca 120 km), Ústí nad Labem (cca 120 km), Plzeň (cca 215 km) nebo Karlovy Vary (cca 254 km), Drážďany (cca 154 km), Berlín (cca 344 km), Wrocław (cca 177 km). Jedním z nejzatíženějších úseků silnic I. třídy nejen ve správním obvodu Tanvald, ale i v dalších místech Libereckého kraje, je silnice I/14, která prochází v úseku Liberec – Tanvald – Trutnov – Náchod – Česká Třebová. Dále je to také silnice R10 + I/10, která současně zajišťuje spojení kraje i ČR se zahraničím na trase Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Harrachov (hraniční přechod Harrachov – Jakuszyce do Polska). Na silničním úseku I/14 Smržovka bylo při 24hodinovém sčítání v roce 2005 napočítáno 7 832 vozidel, což znamenalo o 10,0 % vyšší zatíženost než v roce 1995. Význam silniční dopravy odráží index motorizace (počet obyvatel na 1 motorové vozidlo) a index automobilizace (počet obyvatel na jedno osobní vozidlo). Prvně jmenovaný index dosáhl v roce 2006 hodnoty 1,82. Hodnota indexu automobilizace činila 2,79, což byla nejvyšší hodnota tohoto indexu ze všech správních obvodů (Liberecký kraj 2,46). Na území správního obvodu Tanvald se nachází také několik regionálních železničních tratí místního významu. Jedná se o trať č. 034 Smržovka – Josefův Důl, která tanvaldský obvod protíná v obci Jiřetín pod Bukovou. Další tratí je trať č. 035 Tanvald – Harrachov, která je vyhlášena národní technickou památkou, čímž se stala významnou turistickou atrakcí této oblasti. Jedná se o nejstrmější českou železniční trať, která je v úsecích s největším sklonem osazena dvoupásovou abtovou ozubnicí. Trať se napojuje přes Jakuszyce na polskou železnici. Tato část je ovšem provozována pouze při příležitostných jízdách. Turisticky zajímavou je také trať č. 036 Liberec – Tanvald – Železný Brod, a to především v úseku Jablonec nad Nisou – Železný Brod. Vzhledem k velkému množství nezabezpečených přejezdů v úseku Liberec – Tanvald vykazují železniční vozy nízkou cestovní rychlost. Jedná se ovšem o první trať v Libereckém kraji s taktovým jízdním řádem. Správním obvodem Tanvald prochází mezinárodní cyklotrasa č. 3016 „POHODOVÁ“: Ostritz – Smědava – napojení na trasu č. 22 a KR 3a, která Libereckým krajem prochází na trase Andělka – Frýdlant – Hejnice – Smědava – dále do Harrachova. Územím správního obvodu prochází také turistický rozvojový koridor, tzv. Pojizerská stezka, a to podél toku Jizery – pramen Jizery – Kořenov – Paseky nad Jizerou – Jablonec nad Jizerou – Semily – Železný Brod – Malá Skála – Turnov – Svijany – a dále Mnichovo Hradiště – Čelákovice. Ve správním obvodu bylo při sčítání v roce 2001 sečteno celkem 4 807 domů, z toho 3 394 trvale obydlených. Většina neobydlených domů (76,9 %) sloužila k rekreaci. Ve struktuře trvale obydlených domů převažovaly ze 79,8 % rodinné domy, podíl bytových domů činil 16,0 %. Nejvyšší zastoupení rodinných domů se nacházel v obcích Albrechtice v Jizerských horách (93,8 %) a Zlatá Olešnice (90,3 %). Nejnižší podíl rodinných domů byl vykázán v Jiřetíně pod Bukovou (68,7 %). Dalším ukazatelem charakterizujícím domovní fond je průměrné stáří domu - nejstarší domy se nacházely ve Smržovce (65,4 let), naopak nejmladší v Harrachově (38,1 let). Průměrné stáří domovního fondu za celý správní obvod Tanvald pak činil 57,2 let. Téměř 97 % domů bylo vybaveno vodovodem, na kanalizační síť bylo napojeno 34,0 % domů, na plyn 33,1 % a ústřední topení využívalo 63,1 % trvale obydlených domů. Převážná většina trvale obydlených domů, tj. 80,0 %, měla svého vlastního majitele (většinou v rodinných domech), 7,7 % domů vlastnil stát nebo obec a 1,1 % bytové družstvo.  Bytový fondPři posledním sčítání v roce 2001 bylo sečteno 8 514 trvale obydlených bytů a 2 166 neobydlených bytů, které byly ze 54,8 % využívány k rekreaci a 14,2 % jich bylo obydleno přechodně. Z uvedeného počtu trvale obydlených bytů připadlo 39,3 % na byty v rodinných domech a 58,8 % na byty v bytových domech. Vysokou kvalitu bydlení dokládá především převažující podíl bytů I. kategorie (78,0 %) a podíl bytů se dvěma (32,0 %) a třemi (32,8 %) obytnými místnostmi. Plyn ze sítě byl zaveden do 2 967 bytů (34,8 %), vodovodem bylo vybaveno 97,9 % bytů. Vlastní koupelnu nebo sprchový kout mělo 87,5 % trvale obydlených bytů, splachovací záchod v bytě 81,9 % a na kanalizační síť bylo připojeno 57,7 % trvale obydlených bytů. V souvislosti se změnami, které nastaly po roce 1989 byla většina domů a bytů privatizována a vznikly tak nové formy právního užívání bytu. V osobním vlastnictví bylo 20,3 % trvale obydlených bytů, ale pouze 0,2 % tvořily byty členů družstva nájemců. Z původních forem převažovaly byty nájemní (29,7 %) a 31,5 % bytů se nacházelo ve vlastním domě. Nová výstavba Na území správního obvodu Tanvald bylo v roce 2006 dokončeno celkem 167 nových bytů, tzn. 16,3 % dokončených bytů v celém kraji. Nejvyšší počet 137 nových bytů byl dokončen v bytových domech. Z dalších forem výstavby připadlo 25 nových bytů na rodinné domy, 1 byt byl získán nástavbou, přístavbou bytového domu, 3 byty adaptací nebytových budov, 1 byt stavebními úpravami nebytových prostor. Užitková plocha jednoho bytu byla nejnižší z celého Libereckého kraje a činila v průměru 66,3 m2, náklady na 1 m2 nového bytu dosáhly 20,4 tis. Kč. V nových rodinných domech byly získány byty o průměrné ploše 120,1 m2, v bytových domech 56,5 m2. Náklady na 1 m2 v rodinných domech činily 21,8 tis. Kč a v bytových domech 19,8 Kč.  ŠKOLSTVÍ
Základní školství zastupuje ve správním obvodu Tanvald 12 základních škol a předškolní výchově dětí se věnuje 11 mateřských škol. Absolventi základních škol si následně mohou prohlubovat své znalosti na Gymnáziu nebo Obchodní akademii v Tanvaldě, v oboru ekonomika účetnictví, výpočetní technika, obchodní korespondence a cizí jazyky. Výtvarně nebo hudebně nadané děti pak mohou navštěvovat také Základní uměleckou školu v Tanvaldě.  ZDRAVOTNICTVÍ
Ambulantní zdravotní péči ve správním obvodu Tanvald poskytují především soukromí praktičtí a odborní lékaři. V roce 2006 zde bylo evidováno celkem 8 ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, 10 ordinací praktického lékaře pro dospělé a 11 samostatných stomatologických ordinací. Lékárenskou službu na území správního obvodu Tanvald v roce 2006 poskytovalo 5 lékáren. Lůžkovou péči zajišťuje Nemocnice Tanvald (93 lůžek), a to v rámci interního a chirurgického oddělení a dále v oddělení následné péče, JIP a OCHRIP (oddělení chronické resuscitační intenzivní péče). V Harrachově se nachází odborný léčebný ústav, tj. dětská ozdravovna Bílá voda, ve které jsou za pomoci klimatoterapie léčeny děti trpící respiračními nemocemi, astmatem apod. Péči o seniory zajišťuje na území správního obvodu celkem 11 domů s pečovatelskou službou, 1 domov důchodců a 1 pension pro důchodce.  CESTOVNÍ RUCH
 Území správního obvodu Tanvald spadá do turistické oblasti Jizerské hory a Krkonoše – Podkrkonoší. V Jizerských horách, které byly v roce 1967 prohlášeny za chráněnou krajinnou oblast, se nachází řada maloplošných přírodních rezervací a památek. Najdeme zde např. přírodní rezervaci Černá Jezírka nebo národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky. V oblasti Harrachova se pak rozprostírá nižší část Krkonoš. Z hlediska cestovního ruchu jsou tak místní lokality zajímavé jak v letním, tak i v zimním období. Nejznámějším turistickým a sportovním místem západních Krkonoš se stalo právě město Harrachov. Tradice lyžování se začala psát brzy poté, co první lyže do Čech přivezl hrabě Harrach. Vrcholem harrachovského lyžařského dění jsou mezinárodní lyžařské závody a lety na lyžích na můstku Mamut, jenž je jedním z pěti největších na celém světě. Za hranicemi České republiky se Harrachov proslavil také uměním zdejších sklářů. K zajímavostem města Desná bezesporu patří „Protržená přehrada“, jejíž sypaná hráz se v roce 1916 protrhla. Kromě věže a zbytků hráze se zachovala i podzemní štola, která je známým zimovištěm netopýrů. Stejně jako Harrachov stává se i Desná v zimním období rájem lyžařů, kterým nabízí i večerní lyžování za umělého osvětlení. Chloubou a výraznou dominantou správního obvodu je soustava rozhleden spolu se skalními vyhlídkami – za všechny jmenujme rozhlednu na vrcholu hory Špičák, rozhlednu Štěpánka na vrchu Hvězda a rozhlednu na vrchu Černá Studnice, která má pro místní obyvatele stejný význam jako pro sousední správní obvod Liberec hora Ještěd a na ní umístěný televizní vysílač. Jako zděná vyhlídka se schodištěm byla upravena vyhlídková skála na úbočí hory Muchov, nazvaná podle ženy bývalého majitele tanvaldské přádelny bavlny – Terezínka. Rekreačnímu charakteru správního obvodu Tanvald odpovídá i značný počet ubytovacích zařízení. Koncem roku 2006 bylo v provozu 221 hromadných ubytovacích zařízení a tento počet představoval 24 % těchto zařízení v Libereckém kraji. K dispozici zde bylo 2 816 pokojů s celkovou kapacitou 8 401 lůžek. Za kulturní památku je od roku 1992 vyhlášena ozubnicová trať vedoucí mezi Tanvaldem a Harrachovem. Na sedm kilometrů dlouhém úseku překonává vlak několik set metrů převýšení, projíždí několika tunely a řeku Jizeru překonává po vysokém mostu. Za návštěvu jistě stojí i místní muzeum – Informační středisko Českého svazu ochránců přírody, které návštěvníky seznámí s historií a současností Jizerských hor. V Harrachově mohou návštěvníci obdivovat exponáty v Hornickém muzeu, v Muzeu skla nebo Ski muzeu. V Kořenově pak mohou navštívit Železniční muzeum. Na území obce Zlatá Olešnice se nachází romanticky působící zbořený hrad Navarov, z jehož materiálu byl vystaven o několik století později barokní zámeček stejného názvu. V části obce Stanový najdeme rodný dům spisovatele Antala Staška. V části obce Kořenov – Jizerka se nachází tzv. Hnojový dům cestovatele Gustava Ginzela se sbírkou kuriozit a suvenýrů z jeho cest. Přestože dům v roce 1995 vyhořel, byla na jeho místě vystavěna věrná replika. Jizerka byla v 16. a 17. století vyhledávaným nalezištěm drahokamů a polodrahokamů.  INFORMAČNÍ STŘEDISKA
Albrechtice v Jizerských horách INFO Albrechtice v Jizerských horách, Albrechtice v Jiz. h. 220, 468 43 Tel., fax: 483 323 029, E-mail: tsalbrechtice@tiscali.cz www.albrechtice-jh.cz Desná v Jizerských horách INFO Desná v Jizerských horách, Riedlova vila, Krkonošská 120, 468 61 Tel.: 483 383 019, fax: 483 383 730 E-mail: vila-iva@seznam.cz www.mesto-desna.cz Harrachov 1. Městské informační centrum Harrachov, Centrum 150, 512 46 Tel.: 481 529 600, fax: 481 529 425 E-mail: mic@harrachtour.cz www.harrachov.cz Harrachov 2. TIC Harrachtour, Nový Svět 629, 512 46 Tel.: 481 529 401, fax: 481 529 064 E-mail: info@harrachtour.cz www.harrachtour.cz Kořenov Informační středisko Kořenov, Příchovice 46, 468 48 Tel., fax: 483 399 094, mobil: 609 549 545 E-mail: info@korenovsko.cz www.korenovsko.cz Smržovka Turistické informační centrum Smržovka, Nám. T.G.Masaryka 600, 468 51 Tel.: 483 369 336, 483 382 955, fax: 483 322 096 E-mail: info.smrzovka@centrum.cz www.smrzovka.cz |
GEOGRAFICKÉ PROSTŘEDÍ
Národnosti
HOSPODÁŘSTVÍ
BYDLENÍ A VYBAVENOST BYTOVÉHO FONDU
KULTURA 
