A: ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZÍCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ V POSTAVENÍ ZAMĚSTNANCŮ
Cizí státní příslušníci, s výjimkou občanů SR, mohli do 30. 4. 2004 vykonávat práci na území ČR pouze za předpokladu, že obdrželi povolení k zaměstnání a povolení k pobytu.
Vstupem České republiky do Evropské unie dne 1. 5. 2004 se podmínky zaměstnávání zahraničních občanů na území ČR zásadně změnily. Od tohoto data občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci již nejsou z hlediska zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky, tzn., že mají v ČR volný přístup na trh práce. Ke státům EU patří Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. Ke státům EHP vedle států EU patří Norsko, Lichtenštejnsko a Island.
Ostatní cizinci, kteří nejsou občany EU/EHP a Švýcarska ani jejich rodinnými příslušníky, mohou vykonávat práci na území ČR za podmínky, že obdrželi povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, pokud zákon o zaměstnanosti nestanovuje jinak.
Platná povolení k zaměstnání cizinců
Povolení k zaměstnání může úřad práce cizinci vydat na pracovní místo, které je hlášeno zaměstnavatelem jako volné, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak a zaměstnavatel obdržel povolení získávat zaměstnance ze zahraničí.
Povolení k zaměstnání s ohledem na situaci na trhu práce (zaměstnavatel musí mít od úřadu práce povolení získávat zaměstnance ze zahraničí) se vydává též cizinci, který bude sezónním zaměstnancem na dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními uplyne doba nejméně šesti měsíců.
Povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce se vydává cizinci
- vykonávajícímu v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký výzkumný nebo vývojový pracovník ve výzkumných institucích;
- který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na dobu nejdéle jednoho roku. Toto období může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v České republice;
- do 26 let věku zaměstnaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, jichž se Česká republika účastní;
- který je duchovním církve registrované v České republice nebo náboženské společnosti ;
- o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament ČR souhlas a jíž je Česká republika vázána;
- kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu podle pobytového zákona nebo mu za stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, nebo
- který je žadatelem o udělení azylu nebo kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu podle zákona o azylu, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu;
- který bude vykonávat práci na území ČR na základě svého zvolení nebo jmenování do funkce; v tomto případě zaměstnavatel písemně doloží, že se jedná o pracovní místo obsazované volbou nebo jmenováním (§§ 97,147 ZoZ);
V těchto případech se jedná o volná pracovní místa, na jejichž obsazení nepotřebuje zaměstnavatel povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí.
Údaje o vydaných povoleních k zaměstnání vycházejí z evidence jednotlivých úřadů práce, které v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, rozhodují v rámci správního řízení o vydání nebo odnětí povolení k zaměstnání.
Povolení k zaměstnání se nevyžaduje u cizince, který
a) obdržel azyl na území ČR;
b) má povolení k trvalému pobytu na území ČR;
c) je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území ČR, pokud je mezinárodní smlouvou sjednanou jménem vlády ČR zaručena vzájemnost;
d) je výkonným umělcem, pedagogickým pracovníkem, akademickým pracovníkem vysoké školy, vědeckým pracovníkem, který je účastníkem vědeckého setkání, žákem nebo studentem do 26 let věku, sportovcem ,osobou, která v ČR zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo osobou, která provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce, a jejíž pobyt na území ČR nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce;
e) je zaměstnán na území ČR podle mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament ČR souhlas a jíž je ČR vázána;
f) je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelných pohrom a v případě humanitární pomoci;
g) je zaměstnán v mezinárodní hromadné dopravě, pokud je k výkonu práce na území ČR vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem;
h) je akreditován v oblasti sdělovacích prostředků;
i) je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona;
j) vykonává práci v rámci přípravy na budoucí povolání ve školách a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních a školských zařízení;
k) je vyslán na území České republiky v rámci poskytovaných služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.
V případě zaměstnání cizince podle bodu a) až e) a bodu j) a k) je však zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které byl cizinec svým zaměstnavatelem vyslán na základě smlouvy k výkonu práce, povinen písemně informovat o této skutečnosti příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu tohoto cizince k výkonu práce.
Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, který
- v České republice požádal o udělení azylu, a to po dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu nebo
- nesplňuje některou z podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti pro vydání povolení k zaměstnání.
Druh povolení k zaměstnání
Individuální povolení - rozumí se povolení k zaměstnání cizince v pracovně právním vztahu k tuzemskému zaměstnavateli. Tuzemským zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti na území ČR oprávnění: zápis v příslušném obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku (např. rejstřík živnostenského úřadu, rejstřík patentových zástupců), příslušném seznamu (např. seznam auditorů, seznam daňových poradců) nebo vedení v stanovené evidenci u příslušného orgánu ČR (např. evidence samostatně hospodařících rolníků). Za tuzemského zaměstnavatele se považuje též fyzická osoba, která nepodniká, ale pro svoji osobní potřebu zaměstnává jinou fyzickou osobu.
Kontrakt - rozumí se zaměstnávání cizince u právnické osoby nebo u fyzické osoby s bydlištěm mimo území ČR, která v ČR trvale nepodniká, ale vysílá svoje zaměstnance do ČR za účelem realizace obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.
Informační povinnost zaměstnavatele
Občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci nepotřebují na území ČR pro účely zaměstnání povolení k zaměstnání. Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci svým zaměstnavatelem vysláni, je povinen nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat o této skutečnosti úřad práce příslušný podle místa výkonu práce. Tato informační povinnost se vztahuje i na jiné cizí státní příslušníky, kteří mají na území ČR trvalý pobyt a nemusejí proto žádat o povolení k zaměstnání.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Zákon vzešel v platnost 1. 10. 2004. Společníci obchodních společností, členové družstev, členové statutárních orgánů obchodních společností a družstev (společníci a statutáři) mají nově na základě tohoto zákona povinnost zažádat úřad práce o povolení k zaměstnání, pokud se kromě účasti na řízení společnosti věnují plnění běžných úkolů. (viz. §13 a §89 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).
B: CIZINCI S ŽIVNOSTENSKÝM OPRÁVNĚNÍM
Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů, mohou na území České republiky podnikat i cizinci stejně jako občané ČR, pokud splní určité podmínky dané tímto zákonem a souvisejícími předpisy. Cizinci mohou podnikat v rámci živnostenského zákona jako zahraniční fyzické osoby, ale mohou zakládat i právnické osoby nebo zřizovat na území České republiky organizační složky svého podniku v zahraničí. Zahraniční fyzickou osobou se rozumí fyzická osoba, která nemá na území ČR trvalý pobyt, ale musí mít povolen pobyt za účelem podnikání (zákon č. 326/1999 Sb.), nejedná-li se o občana členského státu Evropské unie nebo státu, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu, která toto omezení nepřipouští. Toto ustanovení se tedy vztahuje i na občany státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím a na občany státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru.
Zahraničním fyzickým osobám, tj. podnikatelům s pobytem nad 90 dnů za účelem podnikání, vzniká živnostenské oprávnění zápisem do obchodního rejstříku, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Ostatním cizincům podnikajícím v režimu živnostenského zákona (občané EU, občané EHP, cizinci s trvalým pobytem a azylanti) vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení resp. u koncesovaných živností je vázán na den nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Výjimka z povinného zápisu do obchodního rejstříku se nevztahuje na švýcarské občany, neboť Švýcarsko není členem ani EU, ani členem EHP. Současně je nutné upozornit, že podnikatelé v režimu živnostenského zákona mohou provozovat více živností, mají-li pro každou z nich živnostenské oprávnění, a toto platí i pro cizince.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Novela tohoto zákona z roku 1995 (ve Sbírce zákonů pod č. 286) měla za následek pokles počtu cizinců s živnostenským oprávněním, a to především v důsledku stanovení přísnějších povinností podnikatelů v předkládání zákonem stanovených dokladů.
Další, rozsáhlá novela živnostenského zákona připadla na rok 1999 (ve Sbírce zákonů pod č. 356), tedy na stejný rok, kdy došlo k legislativní úpravě pobytu cizinců zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. V rámci živnostenského podnikání došlo ke zpřísnění podmínek pro získání dlouhodobého víza za účelem podnikání, jistá vstřícnost byla naopak projevena občanům 15 států Evropské unie, kteří mohli na území České republiky podnikat pouze na základě své příslušnosti k Evropské unii.
1. 5. 2004 vstoupila v platnost tzv. euronovela živnostenského zákona (Sbírka zákonů, č. 374), která zmírnila podmínky vstupu do živnostenského podnikání, např. zrovnoprávněním postavení občanů EU a občanů ČR co se týče předkládání dokumentů potřebných k získání živnostenského oprávnění nebo prokazování odborné způsobilosti.
ODKAZY NA SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVU
Zák. č. 326/1999 Sb.
o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů
Zák. č. 325/1999 Sb.
o azylu
Zák. č. 435/2004 Sb.
o zaměstnanosti
Zák. č. 455/1991 Sb.
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Zák. č. 262/2006 Sb.
Zákoník práce
Zák. č. 513/1991 Sb.
Obchodní zákoník
Sdělení č. 227/1993
o Smlouvě mezi ČR a SR o vzájemném zaměstnávání občanů