Obsah celé publikace

Objednávka publikací ČSÚVytisknout

Náboženské vyznání obyvatelstva

Obyvatelstvo hlásící se k jednotlivým církvím a náboženským společnostem

Z celkového počtu 3,3 milionu občanů, hlásících se k církvi či k víře vyjádřil největší počet osob svůj vztah k Církve římskokatolické. 2 741 tisíc těchto věřících představuje o něco více než jednu čtvrtinu všech obyvatel (26,8 %) a na celkovém počtu věřících se podílí čtyřmi pětinami (83,4 %). Tento více než čtyř pětinový podíl věřících Církve římskokatolické na celkovém počtu věřících se bez ohledu na vývoj jejich absolutního počtu, podle výsledků všech sčítání od roku 1918, udržoval prakticky po celé toto období. Ke změnám relací docházelo tedy především u kategorie osob bez vyznání a pak u jiných církví. Nejnižšího podílu z věřících (81,3 %) dosáhly osoby římskokatolického vyznání v roce 1950, kdy naopak počet osob hlásících se především k Československé církvi husitské překročil hranici jedné desetiny (11,3 %) všech věřících. Vliv na tuto skutečnost měla kromě změny skladby obyvatel dané odsunem z velké části římskokatolických Němců také atmosféra této doby, kdy se především Církev římskokatolická stávala postupně stále méně přijatelnější pro tehdejší vedení společnosti.

Téměř devadesát procent všech věřících (88,9 %) se hlásilo k Církvi římskokatolické v roce 1991, kdy přetrvával pohled na tuto komunitu jako na jednu z odpůrců předlistopadového režimu. V průběhu následujícího desetiletí pak její podíl na úhrnu o pět procentních bodů poklesl. Dominantní postavení této církve u nás má své historické souvislosti a je spojeno, rovněž dlouhodobě, se značnou konfesní roztříštěností zbývajících věřících.

Tab. 1 Skladba obyvatelstva podle náboženského vyznání v roce 1950 a v letech 1991 a 2001



Podíly dvou dalších v republice nejvýznamnějších církví - evangelické a československé jsou řádově odlišné a po roce 1989 se pohybují pod úrovní pěti procent všech věřících osob. V roce 2001 se hlásilo k oběma kolem sta tisíc obyvatel představujících přibližně jedno procento z celkového úhrnu. Věřících Českobratrské církve evangelické bylo 117 tisíc (3,7 % z počtu věřících) a osob hlásících se k Církvi československé husitské 99 103 (3,0 %). Zatímco do roku 1950 počet jejich věřících jak absolutně tak také relativně vzrůstal, v roce 1991 u obou došlo k výraznému poklesu. Další úbytek věřících obou církví zaznamenalo sčítání v roce 2001, přičemž z dlouhodobého pohledu byl výraznější především u Církve československé husitské.

Víceméně opačně tomu bylo v minulém desetiletí u většiny ostatních církví a náboženských společností. Ke všem dalším, mimo tří výše uvedených, se v roce 1991 přihlásilo v úhrnu 120 tisíc věřících, kteří se o deset let později zvýšili na celkem 330 tisíc osob. Tento přírůstek představuje index 275,1 %. Z většího počtu církví a společností tohoto souboru lze připomenout především náboženské komunity překračující svým počtem věřících hranici deset tisíc. Jsou to jednak dvě evangelické církve - Evangelická církev augsburského vyznání v ČR a Slezská církev evangelická augsburského vyznání, které nalezneme zejména v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Dále to je Pravoslavná církev v českých zemích, která působí, při mírně vyšší koncentraci věřících v Praze a v Ústeckém kraji, po celé republice. Těsně pod uvedenou hranicí, s více než devíti tisíci věřícími jsou Církev bratrská a Církev adventistů sedmého dne.

Z u nás neetablovaných, často nekřesťanských církví a společností, překračuje uvedený počet především Náboženská společnost Svědkové Jehovovi. K té se přihlásilo při tomto sčítání 23 tisíc osob, což ji řadí na čtvrté místo co do četnosti v pořadí církví. Tento počet současně rovněž ukazuje na jeden z nejvyšších přírůstků, neboť to je o téměř tři pětiny více než kolik bylo těchto věřících sečteno v roce 1991. Příznivci této společnosti jsou přitom poměrně stejnoměrně, s ohledem na počet obyvatel, rozděleni podle jednotlivých krajů. Ze světových náboženství je početně nejvíce zastoupen budhismus s téměř 7 000 věřícími a také islám, ke kterému se hlásí 3 700 osob.

Pro úplnost našeho hodnocení, zvláště při srovnávání s minulými údaji např. z období první republiky, je nutné rovněž připomenout kategorii osob, které údaj týkající se náboženství a víry nevyplnily. Až do roku 1950 byly počty těchto osob velice nízké. V roce 1921 a 1930 se počet osob s nezjištěným údajem o náboženském vyznání pohyboval kolem 1 500 a představoval asi jednu setinu procenta všech obyvatel. V roce 1950 byl jejich počet vyšší, ale necelých 23 tisíc tvořilo stále jen tři desetiny procenta. Počty osob se v této kategorii výrazně zvýšily při sčítáních v roce 1991 a 2001, kdy občan mohl ve smyslu příslušné právní úpravy zodpovědět otázku po náboženské víře podle svého rozhodnutí. To pak znamenalo i na tuto otázku neodpovědět a údaj tedy nevyplnit. Pohnutky, které dotyčné osoby k tomuto kroku vedly mohly být samozřejmě různé a je skutečností, že mezi nimi mohly být i osoby věřící. I tuto skutečnost je potřebné při pohledu na uváděné počty věřících brát v úvahu.

 

Zveřejněno dne: 6.8. 2003
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.

Vyhledavaní